Výsledky HDP za první půlrok jsou podle Svazu průmyslu a dopravy ČR navzdory konfliktu na Ukrajině pozitivní. Další výhled je ale podle svazu nejistý, o čemž svědčí například mírně negativní očekávání vývoje zakázek pro konec tohoto roku. Přestože firmy chtějí zvyšovat investice, přibývají naopak podniky, které omezují nebo očekávají omezení investic.
Dle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o 3,6 % a mezičtvrtletně o 0,2 %. Meziroční růst byl podpořen domácí poptávkou a z pohledu sektorů například obchodem, dopravou či ubytováním a pohostinstvím.
„Ekonomické výsledky za první polovinu roku s hodnotou 3,6 % meziročního růstu HDP jsou v kontextu negativních zpráv spojených například s válkou na Ukrajině poměrně pozitivní. V podstatě jsme za druhé čtvrtletí zhruba na úrovni tempa růstu v loňském roce, které ekonomika dokázala ještě udržet,“ okomentoval předběžný odhad Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Důležitý je i mezičtvrtletní výsledek, který také ještě udržel kladnou hodnotu.
„První polovina letošního roku zůstala například z pohledu poptávky a zakázek vcelku solidní. Odkládaná spotřeba z dob covidových, nízká míra nezaměstnanosti, naspořené prostředky či vyšší příjmy domácností z předešlých let patřily mezi pozitivní faktory. Kumulace bariér růstu, doplněná o velmi vysoké ceny energie a inflaci celkově, či rizika dodávek, ale signalizuje nutnou opatrnost ve výhledu a postupné očekávání zpomalování růstu nejen české ekonomiky,“ řekl Čížek.
Dopady současných nejistot jsou podle něj velmi různorodé napříč odvětvími i podniky. Zmínil dále, že firmy se snaží reagovat na aktuální výzvy a najdou se i sektory, kterým se daří.
„Například energeticky náročné firmy, které nemají takový prostor promítnout nárůsty cen energie do cen produktů, ale mají problémy a pro některé to může mít i fatální dopady. Dlouhodobé překážky jako zpoždění v dodávkách vstupů nebo nedostatek pracovníků doplňuje i vysoká míra inflace spojená s vysokou nejistotou, což se bude postupně stále více odrážet také na poptávce domácností či v investiční aktivitě firem,“ doplnil Čížek.
Zhoršení v poptávce naznačují například i konjunkturální průzkumy či výsledky šetření Svazu průmyslu a dopravy s ČNB ve 2. čtvrtletí 2022 mezi nefinančními podniky.
„Navzdory kumulaci několika bariér v ekonomice zůstala domácí i zahraniční poptávka v první polovině roku poměrně silná. Další výhled je ale nejistý, o čemž svědčí například mírně negativní očekávání vývoje zakázek pro konec tohoto roku,“ řekl Čížek.
„Podle našeho společného šetření s Českou národní bankou nejistoty nepřispívají ani investiční aktivitě v následujících měsících. Přestože firmy převážně chtějí investiční aktivitu minimálně v nominálním měřítku zvyšovat, přibývají podniky, které omezují nebo očekávají omezení investic,” dodal Čížek.
Dosavadní překážky např. v podobě předchozího narušení dodavatelských řetězců byly podle svazu doposud způsobeny na straně nabídky.
Nyní se promítají i do ochlazování růstu poptávky v řadě světových ekonomik, mj. v Německu a v Číně, které se s nejvyšší pravděpodobností přenesou i do české exportně orientované ekonomiky.
MMF např. nedávno snížil letošní růst SRN na pouhých 1,2 % a příští rok na 0,8 %, připomněl SPČR.
„Příznivější výsledek HDP za 1. pololetí sice dává statisticky šanci pro lepší celkový výsledek letošního roku, než byla naše jarní predikce. Výhled na konec roku ale odráží dopady výrazných překážek, kterým ekonomika aktuálně čelí, a které výsledky v dalších měsících zhorší. Přetrvává navíc významné riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu. Ekonomika bude tedy ochlazovat, zejména v závěru roku,“ uzavřel Čížek. (pel)
Ekonomika České republiky ve 2. čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta
Zdražování v Česku dále zesiluje: Inflace se v červnu zvýšila na 17,2 procenta