Vláda schválila novelu rozpočtu na rok 2022 se schodkem 330 miliard korun. (Ilustrační foto)

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS), která na začátku slibovala šetřit, naopak peníze rozhazuje. Kabinet schválil novelu rozpočtu na rok 2022 se schodkem 330 miliard korun. Celkové příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun a celkové výdaje 2,008 bilionu korun.

Informovalo o tom ministerstvo financí.

Původně byl přitom v březnu schválen rozpočet se schodkem 280 miliard, tedy nižší o 50 miliard korun.

„Novelizovaný rozpočet se schodkem 330 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dodal, že při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 procent přesáhla loňskou úroveň, považuje nový schodek za vyhovující kompromisní řešení.

Celkové výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekáváme o 65,1 miliardy korun vyšší.

Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 50 miliard korun na 330 miliard korun.

Ke konci června činil deficit hospodaření státního rozpočtu 183 miliard korun.

Dodatečné výdaje rozpočtu reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva.

Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění.

Z balíčku o celkovém objemu 66 miliard korun bude z letošního rozpočtu hrazena přibližně jedna čtvrtina, tj. 16,75 miliardy korun.

Novela rozpočtu dále zohledňuje potřebu zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny.

Například na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc rozpočtuje navíc 10 miliard korun. 

„Pro srovnání, částka deset miliard na zvládnutí uprchlické krize průměrně odpovídá dvoudenním výdajům rozpočtu a netvoří ani desetinu částky, o kterou novela navyšuje celkové výdaje. Tvrzení opozičních politiků, že se staráme jen o cizí lidi a ne o ty naše, jsou tak zcela lživá a manipulativní,“ zdůraznil Stanjura.

Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 miliardy korun a financuje jednorázový příspěvek na dítě v celkové výši 8 miliard korun či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 miliardy korun.

„Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o dalších 700 korun a v roce 2022 tak přesáhne hranici 18 tisíc korun. Průměrně si tak důchodce oproti roku 2021 polepší o více než dva a půl tisíce měsíčně, což považuji lidsky za správné, neboť na tuto skupinu obyvatel dopadá zdražování velmi tvrdě,“ řekl Stanjura.

Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem zhruba 56 miliard korun.

V kapitole ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných 5 miliard korun pro SFDI na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně.

Zhruba o 5,2 miliardy korun bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny.

Resort místního rozvoje získá 2,8 miliardy korun navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu.

V důsledku zvýšení existenčního a životního minima nejprve o 10 procent a následně o dalších 8,8 procenta se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 miliardy korun.

Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí půjde 1,5 miliardy korun navíc a dodatečné peníze získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 miliardy korun) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 miliardy korun).

Ve vládní rozpočtové rezervě zůstane na krytí neočekávaných výdajů do konce roku 2022 připraveno 7,4 miliardy korun.

„Zvýšení schodku na bezmála 330 miliard mi radost nedělá a nic to nemění na naší prioritě vrátit veřejné rozpočty po výdajovém večírku minulé vlády zpátky na udržitelnou kolej. Toho ale jen těžko dosáhneme, budeme-li naslouchat populistickým nápadům opozice na kompenzování všeho a všem v hodnotě vysoko přes 200 miliard korun ročně,“ řekl šéf státní kasy.

„To bychom se vrátili zpět k malování si půlbilionových schodků, které si skutečně navzdory válce nemůžeme dovolit. Už letos platíme každý měsíc skoro miliardu navíc za splátky starých dluhů a do tří let to může být ročně až 80 miliard. Kvůli prodražování splátek dluhu jsme museli posílit i letošní rozpočet zhruba o další čtyři miliardy,“ varoval Stanjura.

Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 miliardy korun více.

Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 miliardy korun a u fyzických osob dokonce o 10,2 miliardy korun.

O 9 miliard korun vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti.

Výpadek na příjmové straně ve výši 3,8 miliardy korun naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 Kč na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně, které bylo v plné výši 4,2 miliardy korun kompenzováno SFDI.

O 4,9 miliardy korun pak klesnou příjmy kapitoly ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti covid-19. (pel)