Hospodářská komora ČR (HK) se na svém sněmu vyslovila pro zavedení jednoho místa pro daně a pojistné. Zaměstnavatelům by se tím podle názoru Hospodářské komory měla snížit administrativa a stát by ušetřil peníze. Po vzoru paušální daně pro živnostníky by podle HK stát měl umožnit platit daně, zdravotní a sociální pojištění zjednodušeně na jeden účet i zaměstnavatelům.
Vznik jednoho výběrného místa pro daně a pojistné navrhla Hospodářská komora České republiky na svém celostátním sněmu v Olomouci.
„Iniciovali jsme zavedení paušální daně pro živnostníky, aby místo vyplňování tří různých formulářů, komunikace s různými institucemi a odesílání peněz na různé účty řešili pouze jednu platbu finančnímu úřadu.“
„Ten částku přerozděluje mezi další instituce – tedy správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Nic nebrání tomu, aby se stejné snížení administrativní zátěže zavedlo i pro zaměstnavatele,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
S paušální daní pro drobné podnikatele přišla Hospodářské komora před šesti lety rovněž na sněmu v Olomouci. Návrh Hospodářské komory na zjednodušení inkasa daní a sociálního pojištění si do volebních programů zanesla ODS i hnutí ANO.
Paušální daň začala platit v roce 2021. V režimu paušální daně platí státu daně a pojistné zhruba 80 tisíc živnostníků.
„Jedno výběrné místo by fungovalo obdobně, zaměstnavatel by jednou měsíčně odváděl na účet finančního úřadu částku, která by zahrnovala jak daň z mezd jeho zaměstnanců, tak povinné sociální a zdravotní pojistné za tyto zaměstnance i pojistné odvody za samotného zaměstnavatele.“
„Přerozdělení vyinkasované částky by probíhalo stejně jako u paušální daně. Následně by pak zaměstnavatel už nečelil separátním kontrolám tří institucí, ale případné jedné integrované kontrole,“ dodal Dlouhý.
Náklady správců daně i povinného pojistného na administraci veřejných příjmů, ale i další náklady samotných daňových poplatníků spojené s plněním odvodových povinností (nad rámec vlastního odvodu) přitom v současnosti nejsou zanedbatelné.
„Převedením této agendy a kompetencí pod jednu střechu a díky elektronizaci, digitalizaci a automatizaci administrativy svázané s procesy spojenými s inkasem by došlo i k nemalé úspoře na straně státu,“ potvrdil prezident ICT Unie a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Ten je jednou z klíčových postav digitalizace, jako průkopník digitalizace státní správy se svým týmem vytvořil systém Czech POINT, Datové schránky a Základní registry.
Hospodářská komora si od zjednodušení inkasa daní a pojistného slibuje také to, že by se uvolnila část personálních kapacit na úřadech, které by v době nedostatku pracovních sil mohly využít podniky v soukromém sektoru.
Podobný koncept sloučení do jednoho místa pro výběr daní, cla a pojistných stát už v minulosti zamýšlel v rámci širší daňové reformy. Kvůli kompetenčním sporům a střídání vlád ale k zavedení tzv. jednoho inkasního místa nedošlo.
Snížit pojistné
Hospodářská komora také doporučila vládě, aby zaměstnavatelům plošně o dva procentní body snížila sociální pojistné kvůli tomu, že ČR má jedno z nejvyšších zatížení práce v EU i v OECD, tvořené především vysokými odvody na sociální zabezpečení.
Požaduje také zatraktivnění částečných úvazků zrušením doplatku do minimálního pojistného, zvýšení limitu pro dohody o provedení práce z 10 tis. na 15 tis. Kč měsíčně, uzákonění elektronizace pracovně-právních vztahů a zrychlení odpisů i pro stroje a zařízení, tedy pro majetek zařazený ve třetí odpisové skupině.
Hospodářská komora kvituje, že se pokračuje v realizaci jejích návrhů, aby se živnostníkům zvýšil limit pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. korun a rozšířila se až do téže hranice příjmů také možnost využít paušální daň.
Fiala i Babiš
Hosty sněmu byli mj. premiér Fiala, ministři i expremiér Babiš. Diskuse se zaměřila na ekonomické problémy a zejména na inflaci, která v Česku přesáhla 14 procent. Podnikům tak zdražuje materiály i provoz. Navíc kvůli ní přicházejí o zákazníky, které vyšší ceny odrazují.
Podle Dlouhého jsou dopady horší, než tomu bylo při covidových uzávěrách, navíc teď nemohou podnikatelé doufat v kompenzace jako tehdy.
„Covid se svými negativními dopady soustředil pouze na jednu část ekonomiky. Současná krize dopadá na ekonomiku plošně,“ zdůraznil Dlouhý.
Petr Fiala za klíčový problém označil ceny energií.
„Musíme se vyrovnávat s dopady krize, kterou způsobila válka na Ukrajině. To všechno musíme dělat s vědomím toho, v jakém stavu se nachází vládní rozpočet a jakým způsobem akceleruje inflace,“ uvedl premiér. (sfr)