V Německu zažádalo o azyl více lidí než ve zbytku Evropské unie dohromady.
V Německu žádalo o azyl více lidí než ve všech ostatních zemích Evropské unie dohromady. Za první tři čtvrtletí roku 2016 to bylo 658 tisíc osob, v celé EU 988 tisíc. Na Německo tak připadají zhruba dvě třetiny všech žádostí.
Již v roce 2015 do Německa přišlo kolem 890 tisíc uprchlíků, jednoznačně nejvíce ze všech zemí osmadvacítky.
Rozdíl se odráží i na počtu žádostí o azyl. S velkým odstupem za spolkovou republikou jsou za první tři čtvrtletí loňského roku Itálie (85 tisíc žádostí) a Francie (62 tisíc žádostí).
Země Evropské unie rozhodly prvoinstančně od ledna do konce září loňského roku o celkem 756 tisíc žádostech o azyl. Německo vydalo 420 tisíc rozhodnutí, Itálie 67 555 a Francie 63 310. Řecko rozhodlo o 7610 ze 30 495 žádostí.
Německý ministr vnitra chce urychlit deportace žadatelů
Německý ministr vnitra Thomas de Maizière navrhuje vytvořit střediska, která by usnadnila a zrychlila deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Vyhošťování odmítnutých žadatelů o azyl dosud spadá do kompetence jednotlivých spolkových zemí.
Navrhovaná spolková centra pro deportace by podle politika vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) měla vznikat přednostně „v blízkosti německých dopravních letišť“. Současné zákony to podle něj umožňují. Spolková vláda dlouhodobě tlačí na kabinety jednotlivých spolkových zemí, aby urychlily deportace odmítnutých žadatelů o azyl.
Kromě oblasti deportace migrantů by de Maizière vzhledem k současné bezpečnostní situaci chtěl posílit také pravomoci spolkové policie a kriminálního úřadu. Centralizovat by chtěl také systém civilní kontrarozvědky.
S návrhem na změny v bezpečnostním systému de Maizière přišel dva týdny po teroristickém útoku na vánoční trhy v Berlíně, při kterém zahynulo 12 lidí včetně české občanky. Pachatelem atentátu byl pravděpodobně Tunisan Anis Amri, odmítnutý žadatel o azyl, jejž se Německu nepodařilo vyhostit.
(pel)
