Německo urychlí tlak na obnovitelné zdroje. Do roku 2035 chce získávat energii výhradně z nich. (Ilustrační foto)

Německo urychlí kvůli ukrajinské krizi tlak na obnovitelné zdroje. Do roku 2035 chce získávat energii výhradně z nich. Válka na Ukrajině prý zemi znovu poukázala na potřebu omezit závislost na ruském plynu.

Omezování ruského plynu bylo pro největší evropskou ekonomiku dosud ošemetné.

Německé ministerstvo hospodářství chce nyní urychlit schválení zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG) parlamentem tak, aby mohl vstoupit v platnost do 1. července.

V novele zákona přitom dosud žádné konkrétní datum nebylo stanoveno.

Úprava nadále počítá s tím, že do roku 2030 bude Německo vyrábět 80 procent energie z obnovitelných zdrojů. V současné době tento podíl činí 42 procent.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck dlouhodobě upozorňuje, že slabinou Německa je obecně závislost na fosilních palivech.

K dosažení tohoto cíle se plánuje do roku 2030 výstavba pevninských větrných elektráren o instalovaném výkonu až 110 gigawattů, což je dvojnásobek současného stavu. Ke konci loňského roku mělo Německo pevninské větrné elektrárny o výkonu 56,1 gigawattu.

Německé větrné parky v Severním a Baltském moři, které teď mají podle poradenské společnosti Deutsche WindGuard výkon 7,8 gigawattu, by do roku 2030 měly rozšířit výkon na 30 gigawattů. V plánu je i zvýšení výkonu solárních elektráren na 200 gigawattů.

Německo pak s koncem roku 2021 vyřadilo z provozu tři jaderné elektrárny, zbývající tři vypne do konce roku 2022.

Jaderná energie se přitom na německé výrobě elektřiny podílí asi 10 procenty.

Odstávka proto vyvolala vlnu kritiky, protože Německo bude muset dramaticky zvýšit obnovitelné zdroje energie a také vzroste jeho závislost na uhlí.

Německo, které chce provoz všech uhelných elektráren uzavřít do roku 2038, přitom získává nejvíce elektřiny právě z uhlí. (pel)

Německo vyřadí z provozu 3 jaderné elektrárny. Jejich likvidace potrvá až desítky let