Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky pro letošní rok na 4,4 procenta. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Globální ekonomika v roce 2022 stoupne „jen“ o 4,4 procenta. Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu o půl procentního bodu méně, než předpokládal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně.

Zprávu zveřejnil MMF.

Globální ekonomika vstupuje podle MMF do roku 2022 ve slabší pozici, než se původně očekávalo. Jak se šíří nová varianta covidu-19 omikron, země znovu zavedly omezení.

Rostoucí ceny energií a přerušení dodávek vedly k vyšší inflaci, zejména ve Spojených státech, ale také v mnoha rozvíjejících se trzích a rozvojových ekonomikách.

Pokračující omezování čínského realitního sektoru a pomalejší oživení soukromé spotřeby mají také omezené vyhlídky na růst.

Fond očekává, že globální růst zpomalí z 5,9 procenta v roce 2021 na 4,4 procenta v roce 2022 – to je o půl procentního bodu méně, než MMF předpokládal loni v říjnu.

Vyšší inflace patrně vytrvá déle, než MMF předpokládal ve svém říjnovém výhledu. Důvodem jsou přetrvávající potíže dodavatelských řetězců a vysoké ceny energií. Inflace by letos mohla začít postupně klesat spolu s tím, jak bude slábnout nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a jak budou prostřednictvím své měnové politiky reagovat na inflaci největší země.

Podle fondu ale existuje řada rizik, která mohou současný výhled zhoršit. Případné nové varianty covidu-19 by mohly prodloužit pandemii a vyvolat nové hospodářské problémy. Narušení dodavatelských řetězců, nestabilita cen energií a lokální tlaky na růst mezd představují značné riziko pro další vývoj inflace a měnové politiky.

Zvýšení úrokových sazeb v rozvinutých zemích pak může představovat riziko pro finanční stabilitu a tok kapitálu, vývoj kurzů měn a pro fiskální pozici rozvíjejících se a rozvinutých ekonomik.

Vysoké nebezpečí rovněž představuje geopolitické napětí a velké přírodní katastrofy.

Ministerstvo financí v lednové předpovědi zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň resort naopak očekává vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadové prognóze přitom počítal s růstem cen „pouze“ o 6,5 procenta. (pel)