Čeští odborníci zepsuli zelené plány Bruselu jako riziko. Španělsko návrh Evropské komise odmítá. (Ilustrační foto)

V Evropě se rozhořel boj o jádro. Čeští odborníci zkritizovali zelené plány Bruselu zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše může návrh v tomto znění přinést zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. A plány se nelíbí ani Španělsku, podle tamního ministerstva životního prostředí by takový krok byl matoucí.

„Zaslal jsem stanovisko svazu průmyslu a skupině ČEZ, Petru Fialovi a zodpovědným ministrům vlády k připravované taxonomii. Prvotní optimismus je třeba opřít o znalost detailu, a ten je bohužel z hlediska české energetiky velmi rizikový,“ napsal Beneš na Twitter.

Plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn podle generálního ředitele ČEZ nebude možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30% spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné.

„Z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu ČR i generálního ředitele ČEZ se domnívám, že by ČR měla zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný, a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. ČEZ i Svaz průmyslu a dopravy jsou připraveni aktivně pomoci,“ řekl dále.

Obě technologie jsou klasifikovány jako udržitelné pouze dočasně, u plynu jsou nastaveny velmi striktní podmínky u spoluspalování vodíku již v roce 2026, jádro bude za udržitelné považováno pouze do roku 2040 u stávajících zdrojů a 2045 u nových zdrojů.

„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem – ať už velkým či malým modulárním, který se v ČR v souladu s taxonomií postaví,“ řekl Beneš.

Investice do 60letého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií.

Dále se svaz průmyslu domnívá, že ČR bude muset urychleně zásadně aktualizovat ne jenom svou energetickou koncepci (ASEK), ale také svojí vodíkovou a OZE strategii.
Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) by vyjednané podmínky měly mimo jiné zaručit, že tuzemská energetika v průběhu několika let neztratí současnou konkurenceschopnost.

„Pozice České republiky k návrhu doplňkového nařízení v přenesené pravomoci musí z pohledu Hospodářské komory České republiky zdůraznit vůči Evropské komisi před přijetím návrhu kolegiem Evropské komise aspekty, které budou z hlediska České republiky těžko splnitelné či je nelze splnit, popř. mohou znemožnit dosažení klimatické neutrality ze strany České republiky. Bez úpravy návrhu nelze podle Hospodářské komory České republiky doporučit České republice přijetí tohoto aktu,“ uvedla komora v prohlášení.

Jak dále HK ČR upozornila, návrh navíc neobsahuje posouzení dopadů pouze přechodného zařazení jaderné i plynové technologie jako udržitelných z hlediska složení energetického mixu České republiky, resp. jeho dekarbonizace.

I podle Teplárenského sdružení České republiky je návrh Evropské komise zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné za současných podmínek zcela nepoužitelným.

Požadavky jsou podle sdružení totiž v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který komise předložila v prosinci loňského roku.

A plány se nelíbí ani Španělsku, podle tamního ministerstva životního prostředí by takový krok byl matoucí.

„Zahrnutí obou zdrojů do zelené kategorie vydává mylný signál finančním trhům a neposkytuje nezbytnou jasnou zprávu, kam namířit kapitálové toky pro dosažení bezuhlíkové, odolné a udržitelné ekonomiky,“ uvedlo španělské ministerstvo.

Španělská vláda však podporuje vytvoření přechodné kategorie pro jádro a zemní plyn, která by je neoznačovala za zelené investice.

Výhrady k návrhu Bruselu vyjádřily už o víkendu Německo a Rakousko. Vídeň navíc pohrozila žalobou, pokud by byl návrh Evropské komise schválen ve své stávající podobě. Berlín pro plán hlasovat nebude. Německo, Španělsko a Rakousko přitom tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel Evropské unie.

Evropská komise kritizovaný návrh hájí. Takzvanou taxonomii odmítají odpůrci obou technologií, kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti částečně i jejich stoupenci.

Činitelé komise tvrdí, že nárok na označení za udržitelnou investici budou mít jen projekty splňující velmi přísná kritéria.

Materiál Evropské unie naopak vítají čeští politici, i když šéf ČEZ Beneš už dal právě najevo, že by v nynější podobě mohl transformaci české energetiky zkomplikovat.

Očekává se také, že návrh podpoří i Francie, která jádro dlouhodobě podporuje a v první polovině letošního roku předsedá Evropské radě. (pel)

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PŘIPOMÍNKY SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

JÁDRO

• SP ČR kvituje, že je jádro kvalifikováno jako splňující kritéria čl. 10 odst. 2 i článku 17 nařízení 2020/852, tedy je kvalifikováno jako významně přispívající ke zmírnění změny klimatu a významně nepoškozující environmentální cíle; je však takto kvalifikováno pouze dočasně, do roku 2040, resp. 2045 – oproti technologii obnovitelných zdrojů, což SP ČR považuje za diskriminační.
• Rok 2040, resp. 2045 představuje nejistotu jak z hlediska provozu stávajících jaderných elektráren, tak i z hlediska provozu nových jaderných zdrojů a reportingu jejich tržeb, atd.
• Rok 2045 může znamenat zásadní překážku i pro rozvoj SMR.
• Návrh počítá s posuzováním taxonomických kritérií v rámci notifikace dle článku 41 EURATOM. Notifikaci rozšiřuje na de facto jakoukoli investici, což bude znamenat nepřiměřenou zátěž, jak administrativní, tak časovou z hlediska zdržení investice (pro Evropskou komisi nejsou stanoveny žádné lhůty, atd.). SP ČR má pochybnosti i o tom, zda v tomto případě může mít Evropská komise pravomoc posoudit jakoukoli investici, když jí tuto pravomoc nepřiznává relevantní nařízení. 

PLYN A PLYNOVÁ KOGENERACE

• SP ČR se domnívá, že taxativní a kumulativní podmínky stanovené pro nové plynové/plynové kogenerační zdroje jsou nepřiměřeně striktní zejména z časového hlediska, takže je otázka, jak se k nim investor může zavázat, např. podíl spoluspalování 30 % vodíku/bioplynu k 1. 1. 2026 není v ČR reálně proveditelný.
• Zelený vodík se v současné době v čl. státech nevyrábí ve velkém měřítku, vyrábí se většinou v pilotních režimech a pouze za využití dotačních prostředků. 
• Dále, plynová infrastruktura není uzpůsobena pro jeho využívání, popř. neexistuje.
• V rámci posuzování, zda nelze plynový zdroj nahradit OZE, nejsou 
  • zmíněna složitá povolovací řízení (nejsou řešena obecně vůbec) a rovněž „neakceptace“ např. větrných elektráren ze strany veřejnosti, takže možnost výstavby OZE může být pouze teoretická.
  • uvažovány další nutné investice do elektrických distribučních sítí  (TSO, DSOs) v důsledku značné decentralizace výrobní základny.
• Podle návrhu nelze stavět plynové zdroje „na zelené louce“, ale vždy je vázáno na náhradu vysoce-uhlíkového zdroje. SP ČR se domnívá, že by tato podmínka měla být posuzována nikoli v lokalitě, ale v rámci celého čl. státu.

DOPORUČENÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR 

PODMÍNKY PRO STÁVAJÍCÍ/NOVÉ JADERNÉ ZDROJE

Hospodářská komora České republiky vítá, že je jaderná technologie kvalifikována jako splňující kritéria čl. 10 odst. 2 i článku 17 nařízení 2020/852, tedy je kvalifikována jako významně přispívající ke zmírnění změny klimatu a významně nepoškozující environmentální cíle.

Hospodářská komora České republiky však odmítá „pouze přechodné“ zařazení jaderné technologie do roku 2040, resp. 2045 na rozdíl od OZE. Rok 2040, resp. 2045 představuje nejistotu jak z hlediska provozu stávajících jaderných elektráren, tak i z hlediska výstavby nových jaderných zdrojů. Rok 2045 může znamenat významnou komplikaci pro rozvoj SMR v České republice.

Hospodářská komora České republiky nesouhlasí s rozšířením povinnosti notifikovat jakékoli investice do jaderné technologie podle článku 41 EURATOM. Tato povinnost překračuje rámec příslušného unijního nařízení a představuje nadbytečnou zátěž pro investory do nových jaderných zdrojů, popř. pro provozovatele stávajících jaderných zdrojů.

Pro Českou republiku mohou být podle názoru Hospodářské komory České republiky limitující i podmínky stanovené v oblasti nakládání s jaderným odpadem.

PODMÍNKY PRO PLYNOVÉ A PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ ZDROJE 

Hospodářská komora České republiky je toho názoru, že podmínky stanovené pro plynové technologie jsou z hlediska časových požadavků v případě České republiky nesplnitelné (např. podíl spoluspalování 30 % vodíku/bioplynu k 1.1.2026). Stávající infrastruktura není této povinnosti uzpůsobena.

Rovněž ostatní podmínky pro výstavbu nových plynových zdrojů považuje Hospodářská komora České republiky za příliš složité, resp. za podmínek České republiky těžko splnitelné, a proto Hospodářská komora České republiky požaduje, aby v rámci pozice České republiky byly tyto podmínky uzpůsobeny tak, aby mohla být reálně provedena zejména konverze českého teplárenství za nákladově efektivní ceny pro koncové spotřebitele.

Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice