Platy politiků v Česku stoupnou navzdory krizi způsobené pandemií koronaviru o 6 procent. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Platy politiků v Česku stoupnou navzdory krizi způsobené pandemií koronaviru o 6 procent. Novela, kterou pár dní před volbami prosadila bývalá menšinová vláda ANO a ČSSD a počítala s jejich zmrazením na dalších 5 let, neprošla na podzim senátem a nový koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) k návrhu zaujme zřejmě neutrální postoj. 

Vládní novela, kterou navrhla předchozí vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), předpokládala, že platová základna pro vrcholné politiky i pro některé další státní představitele kromě soudců zůstane stejná i pro roky 2022 až 2026.

Celkovou úsporu tehdy kabinet odhadl na 727 milionů korun.

Nový koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) k návrhu zaujme zřejmě neutrální postoj, jak vyplynulo ze stanoviska pro jednání vlády. Stejnou novelu dosluhující vlády ANO a ČSSD zamítl koncem října senát.

Návrh stanoviska sice současné vládě navrhuje zaujmout neutrální postoj, na druhé straně ale uvádí, že jde o návrh nekoncepční, který neodpovídá účelu úpravy stanovení platů v platném zákoně.

Tímto účelem má být především zajištění stability a kontinuity vývoje platové základní v návaznosti na vývoj mzdové hladiny v celé ekonomice a zabezpečení soudržného způsobu odměňování pro všechny ústavně vymezené základní pilíře státní moci.

V loňském roce šlo ze státní pokladny na platy ústavních činitelů 538 miliardy korun. Letos státní rozpočet počítá s částkou o 83 milionů nižší.

Základní měsíční plat poslance a senátora dnes činí 90 800 korun měsíčně, od ledna stoupne podle předběžných odhadů o 5 500 korun na 96 300 korun měsíčně.

Prezident bude brát 321 tisíc korun místo současných 302 700 korun.

Místopředsedové parlamentních komor si stejně jako vládní ministři polepší na 183 700 korun z nynějších 173 200 korun měsíčně.

Premiér a předsedové obou parlamentních komor si měsíčně přijdou na 258 600 korun, zvýšení proti letošku bude představovat 14 800 korun. (pel)