Expremiérovi Babišovi se z krize proinvestovat nepovedlo. Výdaje státu letos do konce června stouply o 83 miliard, ale investice klesly. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Expremiérovi Andrej Babišovi (ANO) a jeho vládě se z krize proinvestovat nepovedlo. Výdaje státu sice letos v 1. pololetí meziročně stouply o 83 miliard, ale investice naopak klesly o 5,3 miliardy korun a jejich rozpočet se ke konci června podařilo vyčerpat z necelé třetiny. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí.
Kala poukázal na to, že nejvyšší propad výdajů na investice nastal u přesunu investičních peněz státním fondům a z 90 procent se týkal dopravy.
„Zásadním způsobem vázne programové financování, kde podle NKÚ hrozí ke konci roku nedočerpání významné části prostředků,” uvedl.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se nicméně brání s tím, že čerpání peněz na investice je během roku nepravidelné – na začátku roku je pomalejší, v druhé polovině roku pak zrychluje.
Upozornila dále, že některé investice byly navíc letos zpožděny kvůli globálnímu nedostatku materiálu či problémům v narušených dodavatelsko-odběratelských řetězcích.
Doplnila dále, že z listopadového pokladního plnění plyne, že investice letos dosáhly už 145,2 miliardy korun.
Kala uvádí, že růst běžných výdajů rozpočtu způsobila především podpora podnikání a zaměstnanosti související s pandemií covidu-19, zvýšení platby státu za státní pojištěnce, transfery krajům a sociální dávky.
Zmínil i růst mandatorních výdajů, jejichž podíl na příjmech státu se zvýšil v prvním pololetí na téměř 70 procent, zatímco ještě v roce 2019 představovaly povinné výdaje státu 55 procent jeho příjmů.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v pololetí schodkem 265 miliard korun, což byl nejhorší výsledek v historii ČR. Meziročně se deficit zhoršil téměř o 70 miliard.
Příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí 2021 meziročně vzrostly o necelá 2 procenta, ale podle NKÚ nestačily pokrýt více než devítiprocentní nárůst výdajů.
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení se v pololetí meziročně zvýšily o víc než 21 miliard.
S ohledem na vývoj ve 3. čtvrtletí lze podle úřadu očekávat, že schválený rozpočet na letošní rok se podaří překročit.
Výdaje rozpočtu bez finanční podpory boje proti epidemii stouply meziročně o 2,6 procenta, zatímco ještě o rok dřív činil nárůst 11,7 procenta. V porovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 se také podařilo vybrat téměř o 6 miliard korun víc na daních z příjmů firem.
Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun, schválený ovšem byl rovněž půlbilionový schodek. Na příští rok navrhuje ministerstvo financí schodek 376,6 miliardy korun. (pel)
