Několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí EU na bruselském summitu, nakonec skončila bez dohody. (Ilustrační foto)
Na půdě Evropské unie (EU) se znovu rozhořel boj o to, jak přistupovat k jaderné energii. Česko, které spolu s dalšími státy prosazuje, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic, tak stojí proti Rakousku, Německu a Lucembursku, které jsou naopak proti. A prezidenti a premiéři se neshodli ani na regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou požadovalo zejména Polsko a Česko.
Několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí Evropské unie (EU) na bruselském summitu, tak skončila bez dohody.
„Energie byly nejdůležitější téma a mě mrzí, že moje poslední Evropská rada skončila takhle,“ řekl odcházející premiér Andrej Babiš (ANO), který se zúčastnil posledního summitu před tím, než předá úřad novému premiéru Petru Fialovi (ODS).
Babiš nicméně doplnil, že však nejde o neúspěch, protože šéfka komise Ursula von der Leyenová bez ohledu na závěry na summitu slíbila jádro stejně jako plyn na seznam zařadit.
Česko a Francie chtějí společným postupem docílit zařazení jádra a plynu mezi udržitelné činnosti v rámci společného klasifikačního systému, tzv. taxonomie, pro podporu investic do udržitelného růstu.
Šéfové unijních států se přeli o to, jakými dostupnými zdroji budou moci členské země nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí, jehož se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat.
Lídři Evropské unie však nedokázali dosáhnout dohody o tom, jak reagovat na energetickou krizi, která spolu s pandemií koronaviru poslala ceny elektřiny a plynu na rekordní úroveň.
Rozdíly v jejich hodnocení nárůstu cen elektřiny, zemního plynu a emisí se podle dvou diplomatů znalých jednání ukázaly jako nepřekonatelné.
Sporným tématem bylo také, jak klasifikovat jadernou energii a plyn v zelených pravidlech bloku.
Většina zemí v 27členném bloku již přijala vnitrostátní opatření ke zmírnění dopadu krize na podniky a spotřebitele, včetně snížení daní a přímé podpory pro nejzranitelnější domácnosti.
Vzhledem k tomu, že dodávky plynu z Ruska, největšího dodavatele do EU, však zůstávají nadále omezené, rostou obavy z inflace a rizik pro hospodářské oživení.
Cena emisních povolenek minulý týden vzrostla na rekordních 90,75 eur (2 275 korun) za tunu a letos se obchodují téměř o 150 procent výše. Ceny elektřiny také dosáhly historických maxim.
Program EU pro omezení emisí a obchodování ukládá klesající limity znečištění u více než 11 tisíc zařízení ve vlastnictví výrobců, výrobců energie a leteckých společností.
Blok v současné době projednává hlubokou reformu trhu, která by sladila program s přísnějšími klimatickými cíli pro rok 2030.
Problémem pro některé lídry se ukázala být snaha Polska, Česka a dalších států prosadit do závěrů summitu výzvu komisi, aby zabránila spekulativním praktikám na trhu s emisními povolenkami (ETS), které jsou podle těchto zemí příčinou jejich rekordně rostoucích cen. (pel)
Německo získává nejvíce elektřiny z uhlí. Polsko chce postavit první jadernou elektrárnu
