Ekonomika příští rok stoupne o 4,3 % a zvednou se i mzdy, předpovídá šéf hospodářské komory Vladimír Dlouhý. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Ekonomika ČR v roce 2022 stoupne o 4,3 procenta. Mzdy reálně vzrostou, i přes vyšší inflaci, která ročně dosáhne 5,6 procenta. Odhaduje to aktuální prognóza Hospodářské komory (HK ČR), kterou představil její prezident Vladimír Dlouhý.

Podle nejnovější Komorové národohospodářské prognózy vzroste HDP České republiky v příštím roce o 4,3 procenta.

Křehký hospodářský růst ale bude podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v inflačním prostředí, které se léta české ekonomice vyhýbalo, záviset na předvídatelné měnové politice ČNB a rozumné rozpočtové politice vlády.

„Končící rok není v pravém slova smyslu rokem restartu. Výsledky letošního roku ovlivnil především tvrdý lockdown v roce 2020. Ekonomika tak stále funguje pod svým potenciálem a teprve v průběhu roku 2022 budeme mít šanci na zvrat,“ je přesvědčen prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Růst HDP bude podle něj tažen zejména spotřebou domácností vlivem rostoucích reálných mezd a také kvůli odložené spotřebě domácností z loňského a letošního roku.

Vývoj mezd

„Mzdy i v příštím roce reálně vzrostou, a to i přes relativně vyšší inflaci, Zejména kvůli tomu, že firmy trpí nedostatkem zaměstnanců s žádanou kvalifikací i zaměstnanců vůbec,“ vysvětlil Dlouhý.

Podle komorové prognózy se dynamika hrubých mezd po letošním jednorázovém vyčerpání „daňového polštáře“, vytvořeného zrušením superhrubé mzdy a zvýšením základní daňové slevy, v příštím roce zvýší. Nominální mzdy meziročně vzrostou nejčastěji o 2 až 3 tisíce korun.

„Průměrná hrubá měsíční mzda tak v roce 2022 přesáhne 40 tisíc korun,“ upřesnil Dlouhý.

I v příštím roce stejně jako letos budou nejvyšší mzdy vypláceny na kvalifikovaných pozicích v nejdynamičtěji se rozvíjejících pododvětvích, jako jsou činnosti v oblasti nemovitostí, informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví. V

„Předpokladem udržitelného vývoje mezd ale je, aby nová vlády při přepracování státního rozpočtu na rok 2022 v části týkající se platů v rozpočtové sféře byla střídmá,“ upřesnil Dlouhý.

Hospodářská komora zároveň ale upozornila, že i růst konečné spotřeby bude částečně oslaben předpokládaným navýšením úrokových sazeb ČNB, což povede ke snížení objemu prostředků vynakládaných na běžnou spotřebu a redukuje zájem o spotřebitelské úvěry.

Investice firem

Vedle spotřeby domácností bude v příštím roce růst ekonomiky tažen také investicemi. Podle Hospodářské komory jak jejich hnací silou, tak i bariérou, bránící v následujícím období soukromým investicím, bude nedostatek kvalifikované pracovní síly.

„Zaznamenáváme snížení investičního apetitu i u velkých hráčů na trhu s relativním dostatkem finančních prostředků k řešení jinak obvyklých výzev. Růst fixních investic je tak nejistý. Předpokladem růstu je, aby vláda investory povzbudila zpětným prodloužením a rozšířením daňových pobídek při pořízení nového majetku. Jinak hrozí, že v důsledku růstu cen energií a produkčních cen bude tvorba hrubého fixního kapitálu výrazně pomalejší, nebo bude dokonce stagnovat,“ varoval Dlouhý.

Na nedostatečné investice firem do strojů a technologií upozornila Hospodářská komora letos už několikrát. Investice firem do pořízení majetku potřebného k podnikání letos rostou velmi pomalu, což ohrožuje oživení a trvalejší udržitelný růst české ekonomiky.

Budoucí vládě proto doporučila daňově zvýhodnit i pořízení investic do 3. odpisové skupiny, kde se strojní a technologická zařízení standardně amortizují 10 let.

Firmy snižují marže, inflace přesto dosáhne 5,6 %

Přestože většině podnikatelů vzrostly ceny vstupů, zvýšení cen vlastní produkce neplánují všichni z nich.

Nemalá část podnikatelů podle komory sníží své marže, v plánu to mají zejména menší firmy. Růst cen vstupů se tak v plné míře nepromítne do spotřebitelské inflace, přístup podnikatelského sektoru tak bude dopady růstu produkčních cen na spotřebitele tlumit. Přesto roční míra inflace dosáhne podle odhadů HK ČR 5,6 procenta.

Zahraniční obchod

Pozitivně bude k růstu HDP přispívat i zahraniční obchod. Ten ale bude z velké části vykompenzován změnou stavu zásob.

Zpětná vazba z členské základny Hospodářské komory signalizuje, že provedené i plánované zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB nemusí mít na české podnikatele takový negativní dopad, jak se očekávalo.

Trhem předvídatelné posilování koruny v důsledku měnové politiky ČNB tak zřejmě výrazněji nepoškodí české exportéry, mohlo by naopak tlumit problém zdražujících se dovážených vstupů.

Průmyslová výroba

Ve srovnání s letošním vývojem se podle komory tempo průmyslové výroby o několik procentních bodů zpomalí. Záleží přitom také na naplnění rizik, především na epidemickém vývoji a načasování plnohodnotného obnovení dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Strukturální změna ekonomiky, která byla koronavirovou krizí urychlena, může být v krátkém horizontu vnímána jako pozitivní i negativní riziko zároveň.

Pozitivním rizikem je čerpání peněz v rámci Národního plánu obnovy a rychlost zapojení těchto prostředků do reálné ekonomiky.

V posledních týdnech zveřejnily odhad růstu české ekonomiky i další instituce.

Podle nové prognózy České bankovní asociace (ČBA) růst tuzemské ekonomiky v letošním roce dosáhne 2,6 procenta, zatímco srpnová prognóza čekala růst o 3,4 procenta.

Také podle nejnovější předpovědi Evropské komise (EK) sice české hospodářství po loňském rekordním propadu letos opět vzroste, tempo oživení ale bude pomalejší, než se dosud čekalo.

V aktuálním odhadu EK počítá, že HDP České republiky letos vzroste o 3 procenta. V předchozí prognóze v létě komise předpovídala růst 3,9 procenta.

A výhled zhoršilo i ministerstvo financí, které letos očekává růst HDP o 2,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta.

Česká národní banka pak letos čeká růst o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. (pel)