Povinné zastropování zemědělských dotací europarlamentem neprošlo. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Povinné zastropování zemědělských dotací se nakonec v europarlamentu prosadit nepodařilo. Vyplývá to z reformy společné zemědělské politiky (SZP), kterou schválili poslanci Evropského parlamentu (EP). Ta bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací.
Informovala o tom ČT.
Nová společná zemědělská politika bere v úvahu klimatický plán Evropské komise známý jako Zelená dohoda pro Evropu i závazky z pařížské klimatické konference.
Vlády členských zemí mají v rámci nových pravidel vyčleňovat minimálně čtvrtinu prostředků z přímých dotací na ekologické zemědělství.
Minimálně 10 procent přidělených prostředků zamíří malým a středním zemědělcům.
Povinné zastropování zemědělských dotací se nakonec v europarlamentu prosadit nepodařilo, záležet na bude čistě na členských státech.
Parlamentní frakce Zelení/ESA však reformu kritizuje s tím, že není dostatečně ambiciózní, pokud se jedná o ochranu životního prostředí.
Německý poslanec Martin Häusling za Zelené také upozornil na to, že většina financí se bude dál plošně rozdělovat vlastníkům půdy.
„Stěžejní je, že 75 procent peněz se bude vyplácet na základě toho, že lidé vlastní půdu. A kdo vlastní mnoho půdy, ten získá většinu agrárních dotací. Budou z toho mít radost průmysly i Viktor Orbán a Andrej Babiš,“ uvedl Häusling s narážkou na maďarského premiéra a českého předsedu vlády v demisi. (pel)
