Uhlí se na klimatické konferenci nakonec nepodařilo úplně zakázat. Na popud Číny a Indie

Uhlí se nakonec na klimatické konferenci COP26 v Glasgow nepodařilo úplně zakázat. (Ilustrační foto)

Uhlí se nakonec na klimatické konferenci COP26 v Glasgow nepodařilo úplně zakázat. Představitelé téměř 200 zemí světa souhlasily pouze s odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie, namísto naprostého zavržení uhlí, a to pod nátlakem Číny a Indie, které patří k největším znečišťovatelům.

Generální tajemník OSN António Guterres dohodu sice považuje za důležitý krok vpřed, nebyla ale „kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory“.

„Schválené texty jsou kompromisem. Odrážejí zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě. Učinili důležité kroky, ale kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů. Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu,“ napsal na Twitteru.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na Twitteru napsala, že klimatická konference COP26 skončila.

„Tady máte stručné shrnutí: Bla, bla bla. Ale opravdová práce pokračuje mimo tyto sály. A nikdy se nevzdáme, nikdy,“ oznámila.

Ústupky ve prospěch Číny a Indie zkritizovali i vyjednavač za Evropskou unii Frans Timmermans, zástupci Švýcarska nebo Lichtenštejnska.

Klimatická konference OSN o změně klimatu (COP26) proběhla od 31. října do 12. listopadu 2021 ve skotském Glasgow.

Světoví lídři hledali shodu na tom, jak udržet šanci na dosažení cílů Pařížské dohody, kterým je globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.

Skončit tedy měla už v pátek, ale protože se nepodařilo dohodnout, britští představitelé večer řekli delegátům z více než 190 zemí, aby si šli odpočinout a připravili se na konečné sobotní zasedání.

Mezi sporné body patřila zejména síla závazku ukončit používání uhlí a fosilních paliv. Dohady se vedou rovněž ohledně finanční pomoci poskytované bohatšími státy těm chudším.

V roce 2019 se z uhlí vyrábělo přibližně 37 procent elektrické energie na světě. Nejvíce uhlí na planetě spotřebuje Čína, která slíbila nestavět uhelné elektrárny v zahraničí, ale rekordně buduje nové fabriky doma. (pel)

Konzervativní institut se tentokrát zaměřil na debatu o klimatické změně a energetice » BYZNYS NOVINY – zpravodajství a publicistika z ČR i ze zahraničí

Klimatický zákon má zelenou už i od členských států EU. Česko považuje cíl Bruselu za nereálný

Studie: ČR musí s uhlím skoncovat dříve, aby do roku 2030 splnila energetické a klimatické cíle EU

Výroba aut na naftu a benzin má být ukončena do roku 2040. Nahradit je mají elektromobily

Světoví lídři chtějí do roku 2030 zastavit úbytek lesů. Dají na to přes 450 miliard korun