Mrtvé rozkládající se dřevo uvolní každoročně 10,9 miliardy tun uhlíku. To je stejně jako celosvětové emise z fosilních paliv. Ukázal to výzkum mezinárodního týmu 50 výzkumných skupin, kterého se za Česko zúčastnil Mikrobiologický ústav AV (MÚ AV).
Studii zveřejnil časopis Nature.
Živé stromy absorbují značné množství oxidu uhličitého z atmosféry, který ukládají do půdy, a proto hrají důležitou roli při ochraně našeho klimatu.
O úloze mrtvých stromů v globálním cyklu uhlíku je však známo jen málo. Rozklad dřeva a recyklace živin, které obsahuje, přitom patří k nejdůležitějším procesům, které v lesích probíhají.
V 55 lesních lokalitách na 6 kontinentech vědci položili dřevo z více než 140 druhů stromů, aby posoudili vliv klimatu na rychlost rozkladu.
Polovina dřeva byla umístěna do síťových klecí, které bránily hmyzu zapojit se do rozkladu a umožnily změřit jeho dopad k rozkladu dřeva.
„Odhadujeme, že z mrtvého dřeva se ročně celosvětově uvolní přibližně 10,9 gigatun uhlíku. Část uhlíku se přitom absorbuje do půdy, další část se uvolňuje do atmosféry. Množství uhlíku uvolněného z mrtvého dřeva zhruba odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv,“ uvedl Petra Baldrian, odborník na ekologii mikroorganismů a vedoucí laboratoře mikrobiologie životního prostředí na Mikrobiologickém ústavu AV ČR.
„Studie rovněž dokládá význam hub a hmyzu při obratu mrtvého dřeva. Vzhledem k poklesu rozmanitosti hmyzu v důsledku globálních změn se ukazuje, že změna klimatu má potenciál významně ovlivnit rozklad dřeva, a tím i globální bilanci uhlíku,“ dodal. (pel)