Národní rozpočtová rada posunula dosažení dluhové brzdy v ČR o 2 až 3 roky, než původně očekávala. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Národní rozpočtová rada (NRR) posunula dosažení dluhové brzdy v ČR o 2 až 3 roky. Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla tzv. dluhovou brzdu později než v roce 2024, což původně NRR očekávala, a to zhruba o dva až tři roky.

NRR na to upozornila v pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných financí.

„Mírné zlepšení očekávaných strukturálních sald, jakož i zvýšení hodnoty nominálního HDP oddaluje možný rok kolize ukazatele dluhové kvóty s institutem dluhové brzdy (55 procent HDP). Zatímco na základě minulých projekcí hrozilo, že k tomu dojde již v roce 2024, nyní by to bylo o dva až tři roky později,“ uvedla NRR.

Podle rady je to pozitivní, protože se otevírá delší časový prostor pro konsolidační úsilí.

„Dle provedených výpočtů je možné zabránit kolizi s dluhovou brzdou v budoucnu velmi mírným zvýšením každoročního konsolidačního úsilí, a to o přibližně 0,15 procenta HDP (tedy z 0,5 procenta HDP na 0,65 procenta HDP),“ doplnila.

NRR k tomu doporučuje využít i zvýšené očekávané příjmy v roce 2022.

„Bohužel aktuální verze návrhu státního rozpočtu na rok 2022 počítá s deficitem ve výši 377 miliard korun, kdy významný přírůstek očekávaných příjmů byl kompenzován dalším růstem výdajů,“ dodala.

I přes výše uvedené mírné zlepšení výhledu však NRR i nadále upozorňuje, že se české veřejné finance nachází ve významné strukturální nerovnováze, která není dominantně způsobena stabilizačními opatřeními přijatými v souvislostmi s epidemií covid-19, ale trvalými změnami v nastavení daňových (zejména zrušení zdaňování superhrubé mzdy, nárůst slevy na poplatníka, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí) a výdajových politik (např. zvyšování důchodů nad valorizačním vzorcem stanovené tempo).

Rozpočtová rada upozornila, že se jedná o nerovnováhu, kterou nevyřeší hospodářský růst. Bude nutné provést významné úpravy jak na příjmové, tak i výdajové straně.

„Bohužel v současné debatě ve veřejném prostoru se objevují pouze kosmetické návrhy s fiskálním dopadem v rozsahu jednotek, maximálně desítek miliard korun, případně se jedná o návrhy značně nekonkrétní,“ uvedla.

V srpnu ministerstvo financí v odhadu daňových a pojistných příjmů poměrně významně zvýšilo očekávané příjmy v letošním (+99 miliard korun) i příštím roce (+61 miliard korun).

Důvodem tohoto kroku je podle NRR mimo jiné vyšší než původně předpokládaný růst objemu mezd a platů v ekonomice, což má pozitivní dopady na očekávané příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

„Důsledkem výše uvedeného je zlepšení očekávaného salda hospodaření sektoru veřejných institucí za letošní rok z -8,8 procenta HDP na -7,7 procenta. Lze tedy předpokládat, že deficit státního rozpočtu by měl být nižší, než schválených 500 miliard korun,“ zmínila rada. (pel)

Rozpočtová rada bije na poplach: Česko narazí na dluhovou brzdu už v roce 2024