Deficit vládních financí v Česku letos dosáhne podílu 7,7 procent na hrubém domácím produktu (HDP). (Ilustrační foto: redakční koláž).
Deficit vládních financí v Česku letos dosáhne podílu 7,7 % na hrubém domácím produktu (HDP). Předpokládá to ministerstvo financí. V roce 2022 by měl podíl schodku veřejných financí k HDP klesnout na 5 procent. Vyplynulo to z nové prognózy resortu financí.
Hospodaření sektoru vládních institucí je v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky, opatřeními provedenými v oblasti veřejného zdravotnictví a stimulační fiskální politiky, uvedlo ministerstvo financí.
V letošním roce očekává deficit ve výši 7,7 % HDP. Expanzivní fiskální politika by podle resortu měla vést ke strukturálnímu schodku 6,1 % HDP a k nárůstu zadlužení na úroveň 43,5 % HDP.
V roce 2022 by již ekonomika ani saldo veřejných financí neměly být ovlivněny efekty epidemie. Ministerstvo odhaduje, že se započatou konsolidací deficit dosáhne 5 % HDP a zadlužení vzroste na 46,2 % HDP.
Za hlavní negativní faktor považuje ministerstvo vývoj epidemické situace a účinnost vakcín proti případným novým mutacím koronaviru. Klíčové prý rovněž bude vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce v kontextu možných strukturálních změn v ekonomice.
Mezi vnitřní rizika dále patří vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Jako pozitivní riziko je možné identifikovat odložení spotřeby domácností v době epidemie, jejíž dodatečná realizace by mohla ekonomický růst urychlit.
Schodek veřejných financí by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 % v roce 2024. V roce 2020 činil deficit veřejných financí 6,1 procenta HDP.
Celkový veřejný dluh by měl podle resortu stoupnout z loňských 37,8 % HDP na letošních 43,5 % HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 % a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024.
Mnisterstvo je tak v nových odhadech vývoje optimističtější, než ve své dubnové prognóze.
Hospodaření sektoru vládních institucí je letos stále velkou měrou ovlivněno situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými ve veřejném zdravotnictví a stimulační fiskální politice.
„Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření, které půjde na vrub především státního rozpočtu,“ uvedl resort.
Počítá s tím, že hospodaření krajů a obcí zřejmě opět vykáže přebytek, ke kterému přispěje i úprava rozpočtového určení daní.
Pravidla EU vyžadují po členských státech udržovat deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 % HDP. Platnost pravidel však byla dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavena. část členských zemí však pravidla nedodržovala ani v době před pandemií koronaviru.
