Evropský parlament schválil tzv. klimatický zákon. Ten stanovuje závazná pravidla pro dosažení zpřísněných emisních cílů Evropské unie (EU), a to o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Většina europoslanců přitom žádala ještě přísnější omezení emisí skleníkových plynů, než navrhla Evropská komise, a to o 60 procent.
„Věda mluví zcela jasně. Pokud rychle neomezíme naše emise, výsledek bude katastrofální,“ uvedla švédská zpravodajka návrhu Jytte Gutelandová z parlamentní frakce socialistů.
Spolu s ní normu podpořilo 441 poslanců, proti hlasovalo 203 a 51 se hlasování zdrželo.
Kromě již zmíněných cílů bude stanoven i samostatný cíl pro rok 2040. Ten zatím není součástí návrhu právního rámce pro klima, ale bude stanoven až po roce 2023, v návaznosti na vyhodnocení plnění závazků plynoucích z Pařížské klimatické dohody.
Výsledná dohoda nicméně odpovídá návrhu, na kterém se po mnohahodinovém vyjednávání loni v prosinci shodli lídři členských zemí.
Takzvaná Evropská zelená dohoda má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku alespoň o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
Podle klimatického zákona bude muset EU do roku 2050 vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna vyvážit ekologickými opatřeními.
Exekutiva navíc bude moci rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů, a to i přes odpor členských států nebo europarlamentu.
Aby mohla norma vstoupit v platnost, musí ji ještě schválit plénum europarlamentu i ministři členských států.
Podle vicepremiéra a ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je cíl tzv. Evropské zelené dohody 55 procent příliš komplikovaný, protože v současné době je potřeba zdroje na nastartování ekonomiky po koronavirové krizi.
Za nereálný označil cíl Bruselu také český premiér Andrej Babiš (ANO). (pel)
Ochrana klimatu vystřelila ceny emisních povolenek v EU nahoru: Přesáhly 50 eur za 1 tunu
Německo chce v ochraně klimatu předběhnout EU: Emise sníží o 65 procent