Na migrační politiku dalo Hamáčkovo vnitro stamiliony korun, ale neumí vyhodnotit jejich využití, odhalila kontrola NKÚ. (lustrační foto: Redakční koláž)

Do migrační politiky investovalo ministerstvo vnitro v letech 2017 až 2019 celkem 900 milionů korun. Resort ale nesleduje, zda a jak programy fungují a nedokáže vyhodnotit ani jejich využití. Ukázala to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). 

NKÚ prověřil peníze, které stát vynaložil v letech 2017 až 2019 na 4 vybrané programy migrační politiky. Ministerstvo vnitra vyplatilo v daném období na tyto programy 900 milionů korun ze státního rozpočtu i z fondů EU.

Kontrola se zaměřila na projekty za téměř 557 milionů korun, které cílily například na ochranu hranic EU, podporu azylového systému nebo začleňování cizinců do společnosti.

Konkrétní přínosy podpory pro migrační politiku podle kontrolorů nejsou jasné.

„MV totiž stanovilo cíle jen obecně a bez ukazatelů, kterými by šlo doložit, co se zlepšilo. Kontrola navíc u prověřovaných projektů zjistila řadu nedostatků, přičemž většinu z nich mělo odhalit MV už při hodnocení projektů a jejich výběru k podpoře,“ uvedl úřad.

Neurčilo ani ukazatele a jejich očekávané hodnoty, podle kterých by šlo ověřit, co se podařilo zlepšit a zda program plní své cíle. Některé oblasti tak podle NKÚ nebude mít ministerstvo jak vyhodnotit.

V té souvislosti úřad zmínil třeba, že u integrace cizinců si nastavilo nekonkrétní cíle jako „podpořit nekonfliktní soužití s cizinci“ nebo „zajistit bezpečnost všech obyvatel ČR“. U vnější migrace směřující do EU má například cíl „boj proti nelegální migraci“.

Stát vyhazuje peníze oknem 

Peníze na projekty přitom získaly jak státní instituce, tak i neziskové organizace.

U kontrolovaných projektů ministerstvo podle NKÚ nepožadovalo, aby příjemci hodnotili jejich výsledky a přínosy. Příjemci dotací tak většinou sledovali jen výstupy, třeba počet osob, kterým byla poskytnuta pomoc.

„Nezajímali se ale o to, zda a jak přispěly služby poskytnuté v rámci projektu například k integraci cizinců do společnosti. Ukázkou dobré praxe je naopak postup neziskové organizace, která zpětně ověřovala přínos svých služeb pro klienty, i když to po ní MV nepožadovalo,” informovali kontroloři.

U několika kontrolovaných projektů zaměřených na vnitřní bezpečnost zjistili kontroloři výrazné nedostatky. Například u společného komunikačního centra pro policii a celní správu za 120 milionů korun se bez jasného odůvodnění opakovaně měnily náklady na jednotlivé položky.

Příjemce navíc zpracoval projektovou dokumentaci, návrh interiéru či technickou specifikaci hardwaru a softwaru až po schválení projektu. To podle NKÚ ukazuje na nedostatečnou přípravu projektu a riziko nehospodárného vynakládání peněz státu.

Podobný problém odhalili kontroloři i v případě rekonstrukce objektu v Havířově, který slouží pro ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu.

Tady příjemce – Správa uprchlických zařízení – podcenil přípravu projektu. Cena rekonstrukce tak dosáhla v době kontroly 57 milionů korun, což představuje více než dvojnásobek původního rozpočtu.

Ministerstvo výtky odmítlo

Resort také nesledoval u podpořených aktivit k integraci cizinců průměrnou výši nákladů na jednoho klienta.

„Například výuka českého jazyka vyšla na 2 600 i na 6 700 korun. I když jsou nároky jednotlivých klientů různé, mělo by mít MV přehled o průměrných nákladech a být schopno porovnat projekty mezi sebou. Navíc příjemci nemuseli sledovat skutečné náklady na jednotlivé aktivity v rámci projektů,“ uvedl NKÚ.

Vnitro od nich totiž chtělo jen plánované náklady, které uváděli v žádosti o dotaci. Ministerstvo tak nemá podle čeho hodnotit efektivnost podpořených projektů. Tento nedostatek se  podle zjištění kontrolorů týkal 14 z 20 kontrolovaných projektů.

Nedostatky zjistili kontroloři také u Státního integračního programu, který pro MV zajišťuje Správa uprchlických zařízení. I tady byly cíle jen obecné bez měřitelných ukazatelů.

Ministerstvo výtky, že byly projekty špatně připravené, odmítlo. Ujistilo, že projekty stavby komunikačního centra i rekonstrukce ubytovacího zařízení v Havířově se sice měnily, ale ke změnám projektu došlo zcela v souladu s pravidly EU tak, aby byl výsledek co nejefektivnější a nejlépe odrážel potřeby.

Stejně tak resort popřel, že by příjemci peněz nemuseli řádně evidovat své výdaje. (pel)