Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhuje pro rok 2022 zmrazit platy poslancům, senátorům a dalším ústavním činitelům. Měsíčně by tak brali stejně jako letos a loni. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle něj měl představovat nejméně 5,9 procenta, pokládá za nepřijatelný.
Návrh zákona, který by růst platů zastavil, předložil Babiš jako poslanec ve Sněmovně. Musí ho schválit parlament, Senát a podepsat prezident. Není tak jisté, zda se celý legislativní proces stihne do voleb.
Senát loni v prosinci schválil přijetí novely Pirátů, KDU-ČSL a STAN, jejíž součástí je i budoucí navázání platů ústavních činitelů na výši mezd v celé ekonomice. Návrh by měl státu ušetřit přes půl miliardy korun.
Babiš tvrdí, že podle této úpravy by vzrostly platy nejméně o 5,9 procenta, a to považuje v době krize způsobené pandemií koronaviru za nepřijatelné.
V případě, že by novela loni nebyla schválena, vrcholným politikům a dalším činitelům by letos vzrostly hrubé platy asi o 9 procent.
V loňském roce šlo ze státní pokladny na platy ústavních činitelů 538 miliardy korun. Letos státní rozpočet počítá s částkou o 83 milionů nižší.
Základní měsíční plat poslance a senátora dnes činí 90 800 korun měsíčně. Místopředsedové parlamentních komor berou stejně jako vládní ministři 173 200 korun měsíčně.
Předsedové Sněmovny a Senátu, stejně jako předseda vlády, pobírají měsíčně 243 800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302 700 korun. (pel)
Demokracie počesku: Ministři se vymkli kontrole parlamentu, žádný nepřišel na interpelace
Ministři chodí do sněmovny jako do holubníku. Nepřišel jediný člen Babišovy vlády