Česká armáda plánuje velké nákupy zbraní. Výběrová řízení na dodávky pro armádu však v posledních letech nejsou úspěšná.

Ministerstvo obrany chce zlepšit úspěšnost výběrových řízení na dodávky zbraní. Spoléhá na nový zákon o veřejných zakázkách, který dá možnost vyloučit z účasti na tendru firmy, které se dopustily závažného profesního pochybení a zadavateli se neosvědčily v předchozích výběrových řízeních.

Plánuje se také více zaměřit na marketing, průzkumy trhu a testovaní dodávek ještě před tendrem.

Armádě České republiky se v posledních letech příliš nedaří nakupovat v tendrech zbraně ani potřebné služby. Řada významnějších výběrových řízení skončila neúspěchem. Armáda přitom opět chystá mamutí tendry na miliardové zbrojní dodávky.

Ministerstvu obrany byl na letošní rok významně navýšen rozpočet a to ze 43,8 mld. (2015) na 47,8 miliard korun. Armáda tak sice disponuje více prostředky, ale prakticky zatím není schopna efektivně nakupovat nové zbraně a modernizovat obranu státu.

„Situace je čím dál horší. Důležité obranné tendry se nedaří dotáhnout do konce. V důsledku toho armáda fakticky není schopna kupovat nové zbraně.“

Překážka není v tom, že by armáda nechtěla kupovat zbraně a modernizovat. Problémem jsou nedotažená výběrová řízení.

„Situace je čím dál horší. Důležité obranné tendry se nedaří dotáhnout do konce. V důsledku toho armáda fakticky není schopna kupovat nové zbraně,“ tvrdí lidé z branže.

Jak ukazuje analýza uskutečněných či probíhajících tendrů na dodávky pro armádu, v poslední době se armádě sice podařilo vysoutěžit a částečně i nakoupit výstroj (boty, uniformy) a zdravotnické vybavení. Z položek skutečně zbrojního charakteru však uspělo jen u nákupu munice, nočních zaměřovačů, pyrotechnického robota a modernizace 2 průzkumných vozidel…

Řada výběrových řízení resortu obrany z poslední doby skončila neúspěchem (viz tabulka s přehledem problematických tendrů zakázek pod článkem), což vytváří velký otazník nad osudem série nových, mnohamiliardových zbrojních tendrů, které armáda připravuje.

Za hlavní příčinu nízké úspěšnosti armádních tendrů je považován platný zákon o veřejných zakázkách, který jako stěžejní kritérium preferuje nejnižší cenu dodávky.

Konkurence hatí tendry

Lidé z branže však považují za klíčovou i situaci na trhu, na kterém probíhá natolik agresivní konkurenční boj mezi firmami bez ohledu na potřeby zákazníka, že to v důsledku znemožňuje dotáhnout tendry do konce, tedy k uskutečnění samotné dodávky.

Nejde jen o to, že se poražení uchazeči většinou snaží zpochybňovat výběrové řízení i jeho vítěze. Zásadní je podle lidí z oboru systémová příčina, která nahrává obchodním firmám, jež pouze přeprodávají cizí produkty.

„Obchodní firmy se mohou účastnit armádních tendrů doslova na cokoliv, i když fakticky dodávku nemají reálně zajištěnu a pokud ano, tak v nejasné kvalitě.“

„Obchodní firmy se mohou účastnit armádních tendrů doslova na cokoliv, i když fakticky dodávku nemají reálně zajištěnu a pokud ano, tak v nejasné kvalitě,“ vysvětlil podstatu zdroj z obranného průmyslu.

Kvalita dodávky se však reálně prověřuje až poté, kdy firma v tendru uspěje.

„Obchodníkovi tak stačí, když nabídne nejnižší cenu. V tendru pak sice zvítězí, jenže v důsledku tím celé řízení zablokuje, protože dodávku nakonec nedokáže zajistit v adekvátní kvalitě,“ dodal.

Firmy, které se v tendru umístí na dalších místech, se už po skončení řízení nemohou do soutěže automaticky vrátit.

Odstřelovací blamáž

Typickým případem, který dopadl přesně dle výše popsaného „blokačního scénáře“, bylo nedávné výběrové řízení na odstřelovací pušky. Tendr, kde jediným hodnoticím kritériem byla cena, „zdárně“ proběhl a měl svého vítěze – obchodní firmu Pramacom. Ta měla dodat 238 odstřelovacích pušek za celkem 81 milionů korun.

Její zbraně, získané od dodavatele z Rakouska, však následně neobstály v armádních testech –  při zkouškách ve Vojenském technickém ústavu nevydržely ani deset tisíc výstřelů.

Samotná firma tuto záležitost nekomentovala. Ministerstvo obrany následně oznámilo, že další výběrové řízení není na pořadu dne.

Ministerstvo se brání

Ministerstvo obrany říká, že chyba není jen v tom, že stále platný zákon o veřejných zakázkách preferuje nejnižší cenu. Poukazuje přitom na fakt, že zákon neukládá zadavateli povinnost preferovat jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu. Zákon totiž umožňuje zadavateli zvolit jako základní hodnotící kritérium i celkovou ekonomickou výhodnost nabídky.

„Je tedy pouze na úvaze zadavatele, jaké základní hodnotící kritérium zvolí, a to především podle charakteru, druhu a složitosti veřejné zakázky,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

„Je tedy pouze na úvaze zadavatele, jaké základní hodnotící kritérium zvolí, a to především podle charakteru, druhu a složitosti veřejné zakázky.“

„Prvotní podmínkou pro takovéto hodnocení nabídek je vždy splnění kvalifikačních požadavků a téměř vždy i splnění stanovených technických podmínek a doložení parametrů konkrétního vojenského materiálu,“ zdůraznila.

Poukázala také na možnost využít obecné výjimky z působnosti zákona a postoupit zadávání veřejné zakázky mezinárodním organizacím, které jsou za tímto účelem zřízeny, ať již ve struktuře NATO či EU.

„Tímto postupem nejsou v rámci hospodářské soutěže nikterak omezena práva tuzemských výrobců nebo dodavatelů, neboť i oni se mohou bez omezení zúčastnit těchto zadávacích řízení.“

I tento postup odehrávající se na úrovni mezinárodních organizací je však mnohými označován za neefektivní či dokonce za netransparentní.

Ilustrační foto.

Kontrola před tendrem

Přesun problému do struktur NATO či EU tedy také spásným postupem, který by mohl být považován za standardní cestu k úspěšnému nákupu potřebné zbrojní techniky.

Pro zlepšení úspěšnosti výběrových řízení se nabízí logické řešení: nastavit lepší kritéria tendru a současně prověřovat kvalitu zájemců, respektive kvalitu samotných dodávek dopředu, tedy ještě před vypsáním soutěže.

„Zkoušky dodavatelů nelze vykonávat před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem.“

Podle lidí z branže má ministerstvo obrany dostatečné personální zázemí k tomu, aby dovedlo tendry k úspěšnému výsledku, na jehož konci bude kvalitní dodávka.

Ministerstvo obrany však tvrdí, že jí zákon dnes neumožňuje prověřovat dodavatele a jeho nabídku před začátkem či v průběhu tendru.

„Zkoušky dodavatelů nelze vykonávat před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem,“ uvedlo ministerstvo.

Důvody jsou jednak právní (musí být dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace), ale i ekonomické, organizační i kapacitní, uvedl resort v oficiálním vyjádření.

Armádní megazakázky na obzoru

Ministerstvo obrany nedávno oznámilo záměry na mnohamiliardové nákupy nových radiolokátorů, obrněných transportérů, speciálních vozidel, helikoptér či dokonce letounů CASA. Ty na sebe v Česku před časem strhly značnou mediální pozornost (viz také tabulka pod článkem), i když se fakticky jedná o osvědčené stroje, které prokázaly spolehlivost například v misi OSN na Sinaji.

V tuto chvíli však není jasné, do jaké míry budou tyto tendry probíhat podle dnes platné legislativy, a nebo jestli budou moci být využita „vylepšení“ nového zákona, který schválila Poslanecká sněmovna v tomto týdnu.

Ilustrační foto.

Nový zákon umožňuje vylučovat dodavatele

Ministerstvo obrany se dle vlastního vyjádření aktivně podílelo na přípravě nových paragrafů a připomínky vojenského resortu byly zahrnuty do návrhu zákona.

„Nový zákon o veřejných zakázkách by měl s sebou přinést některá ustanovení umožňující zadavateli za daných podmínek zjednodušení zadávacího postupu nebo jeho větší operativnost a to například při uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem nebo v případě nenaplnění podmínek smlouvy,“ vysvětlila Zechmeisterová z ministerstva obrany.

„Nový zákon o veřejných zakázkách by měl s sebou přinést některá ustanovení umožňující zadavateli za daných podmínek zjednodušení zadávacího postupu.“

Podle Zechmeisterová by nový zákon měl zadavateli zakázky, jako je ministerstvo obrany, dát možnost vyloučit takového dodavatele, který má za sebou závažné profesní pochybení a u zadavatele se neosvědčil.

Nová úprava veřejných zakázek umožňuje, aby zadavatel (pokud si to vyhradil v zadávacích podmínkách) vyžadoval od vybraného dodavatele ještě před uzavřením smlouvy předložení vzorků, tyto vzorky podroboval zkouškám a vyloučil vybraného dodavatele, jehož vzorky v těchto zkouškách neobstojí.

Poražení dostanou šanci

Mělo by také být možné pokračovat v tendru a dát šanci dalším uchazečům v případě, že vítěz výběrového řízení neobstojí v testech kvality dodávky.

„Následně by si zadavatel mohl vyžádat vzorky a uzavřít smlouvu s dalším účastníkem zadávacího řízení v pořadí, bez nutnosti opakovat zadávací řízení,“ uvedlo ministerstvo obrany.

Ministerstvo obrany se chce také více zaměřit na efektivní provádění průzkumu trhu a poskytování marketingové podpory akvizičnímu procesu. K předběžnému zjišťování kvality dodávek ještě před vypsáním tendru chce využívat tzv. průmyslové dny zahrnující i předvádění vojenské techniky odborníky z dodavatelských firem.

Jak ukazuje tabulka, významné tendry či dodávky se nedaří dotáhnout. Některé starší měly dokonce nepříjemnou soudní dohru: