Státní dluh v roce 2023 se vyšplhá přes 3 biliony korun. Letos by měl překonat hranici 2,5 bilionu korun. Loni přitom státní dluh stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun. Důvodem růstu státního dluhu v roce 2020 bylo zejména vydávání státních dluhopisů.
Informovalo o tom ministerstvo financí v dokumentu „Státní rozpočet v kostce“.
Letos by tak měl ke konci roku státní dluh činit 2,53 bilionu korun, v roce 2022 pak 2,8 bilionu korun a ke konci roku 2023 zhruba 3,06 bilionu korun.
V poměru k HDP by tak měl dluh stoupnout z loňských 36,5 procenta na 47,5 procenta v roce 2023.
Státní dluhopisy byly mimo jiné vydávány kvůli pokrytí schodku loňského rozpočtu. Ten byl s hodnotou 367,4 miliardy nejvyšší od vzniku České republiky. Na financování státního dluhu potřebovalo ministerstvo minulý rok 646,3 miliardy korun.
Podle ministerstva financí ale patří Česká republika k nejméně zadluženým zemím Evropské unie.
Resort navýšil celkové výdaje na státní dluh o 4,9 miliardy korun na 52,9 miliardy korun.
Na letošní rok byl původně schválen státní rozpočet s deficitem 320 miliard korun. Návrh ale nepočítal s miliardovými výpadky v důsledku schválení tzv. daňového balíčku a zrušení superhrubé mzdy.
Sněmovna proto na návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) v únoru schválila novelu státního rozpočtu ČR na rok 2021 a deficit byl zvýšen na 500 miliard korun.
Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká hromaděním schodků státního rozpočtu. Financuje se pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. (pel)
Sněmovna schválila nový půlbilionový státní rozpočet na rok 2021. Vládě pomohla KSČM