Evropský parlament (EP) chce ukončit jednání s Tureckem o vstupu do Evropské unie (EU) kvůli postupu vlády v Ankaře po potlačeném červencovém pokusu o státní puč. Europoslanci sice uznávají právo turecké vlády potrestat organizátory pokusu o převrat, zároveň ale ostře kritizují porušování lidských práv při jejich stíhání. Rovněž se jim nelíbí úvahy o znovuzavedení trestu smrti.
Europarlament si ale zároveň ponechal možnost obnovy vstupních rozhovorů po ukončení výjimečného stavu v zemi.
„Nechceme se otočit zády k našemu partnerovi, chceme spolupracovat, ale nejsme ochotni se nadále dívat na to, jakým způsobem se vyvíjí Turecko směrem k nedemokratickému státu, jak porušuje občanská práva a nedodržuje mezinárodní dohody,“ shrnuje výzvu europoslankyně a spoluautorka rezoluce Michaela Šojdrová z KDU-ČSL.
Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem jsou napjaté od nezdařeného červencového pokusu o puč. Někteří představitelé členských států EU, hlavně z Rakouska a Dánska, vyzvali k ukončení přístupových rozhovorů s Ankarou, které oficiálně začaly v roce 2005.
Rezoluce EP upozorňuje na to, že turecké úřady od pokusu o převrat pozatýkaly několik opozičních poslanců, 150 novinářů, přes 2 tisíce soudců a prokurátorů a dalších 40 tisíc lidí. Většina z nich je stále ve vězení a podle europoslanců často ani neznají své obvinění.
Turecko rezoluci považuje za neplatnou
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už během přípravy rezoluce uvedl, že dokument nemá z jeho pohledu žádnou hodnotu.
Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik rezoluci označil za neplatnou a obvinil parlament, že v případě Turecka postrádá vizi.
„Je snadné takto hovořit tam, kam nevkročil terorismus. V době, kdy Turecko, sdílející 1295 kilometrů společné hranice se Sýrií a Irákem, bojuje proti terorismu, se v Evropě místo projevení solidarity vedou nerozumné debaty bez jakékoli vize,“ řekl Çelik.
„Je to neplatná rezoluce, kterou nelze brát vážně,“ dodal.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová vyjádřila pochopení pro znepokojení europoslanců. Pokud by se Ankara rozhodla zavést trest smrti, byl by to podle Mogheriniové vzkaz, že se Turecko nechce stát součástí Evropské unie, protože trest smrti odporuje evropským hodnotám.
Mogheriniová ale tvrdí, že pokračování přístupových rozhovorů s Tureckem je důležité i pro Evropskou unii, protože jsou důležitým komunikačním kanálem a fungují jako páka na Ankaru. Pokud budou zmrazeny, podle šéfky evropské diplomacie na tom budou tratit všichni.
(pel)