Stát zanedbal přípravu na pandemii, počátek provázely zmatky a drahé nákupy, odhalila kontrola NKÚ. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Ministerstvo zdravotnictví v přípravě na pandemii absolutně selhalo, odhalil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Resortu například vytýká, že pandemický plán aktualizoval naposledy v roce 2011, přestože tak měl dělat každé dva roky. Vláda navíc v roce 2010 ministerstvu nařídila plány přizpůsobit riziku infekčních onemocnění typu SARS. Ani to však resort nesplnil. Za celých 9 let se také nezměnil počet ochranných pomůcek ve Správě státních hmotných rezerv.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil reakci státu na pandemii covid-19 v roce 2020. Konkrétně se zaměřil na nákupy osobních ochranných prostředků (OOP) a zdravotnických prostředků (ZP).

Od 1. ledna do 31. srpna 2020 za ně ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo vnitra zaplatily 8,5 miliardy korun, a to včetně dopravy a souvisejících služeb.

„Výsledky kontroly ukázaly, že stát podcenil přípravy na krize a na problémy při jejich zvládání. Cílem naší kontroly je poučit se. Doufám proto, že informace, s nimiž NKÚ přichází, budou skutečně využity a napomůžou k tomu, aby nás v budoucnu podobné události nezaskočily, abychom byli připraveni rychle, smysluplně a zároveň hospodárně reagovat,“ dodal k výsledkům kontroly prezident NKÚ Miloslav Kala.

Šetření dále ukázalo, že ministerstvo zdravotnictví podceňovalo přípravu zdravotnického systému ČR na epidemie spojené s výskytem nových infekčních onemocnění. Stát tak nebyl na pandemii onemocnění covid-19 připraven. Od roku 2011 resort ani jednou neaktualizoval Pandemický plán České republiky.

Kromě toho navíc resortní pandemické plány ani nepočítaly s nákupem a zásobami ochranných pomůcek pro pandemii velkého rozsahu. Stav pohotovostních zásob ochranných a zdravotnických prostředků, které měla ve svých skladech Správa státních hmotných rezerv (SSHR), se nezměnil od roku 2011 až koronavirové pandemie.

Na konci roku 2019 bylo v SSHR k dispozici 10 tisíc respirátorů. Fakultní nemocnice měly ve svých zásobách necelých 5,5 tisíce respirátorů FFP3, což jim stačilo jen pro 20 % odborného personálu, a to na dobu v řádu hodin.

Ministerstvo zdravotnictví navíc na nedostatek pomůcek reagovalo se zpožděním na nedostatek. Samotné nákupy provázel chaos daný i tím, že na ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu vnitra existovaly na sobě nezávislé nákupní týmy, které nespolupracovaly.

Vše pak podle kontrolorů vyústilo ve smluvní podmínky nevýhodné pro stát, výrazné rozdíly v cenách srovnatelných OOP, nedostatky v jejich kvalitě a problémy s dopravou ze zahraničí. Podle kontrolorů je rizikové například to, že nákupní týmy uzavíraly smlouvy s dodavateli, které prokazatelně neprověřily.

Celkem za ochranné pomůcky resorty zaplatily 7,5 miliardy korun. Další téměř miliardu korun uhradily za dopravu zboží a s ní související služby. Šetření však zjistilo, že jednotkové ceny  obdobného nakoupeného zboží se přitom významně lišily.

„V řadě případů akceptovaly resorty ve smlouvách ceny, které se lišily v řádu stovek korun za kus, např. u MV se cena respirátorů FFP3 pohybovala od 60 korun do 422 Kč za kus. U MZd cena respirátorů FFP2 opakovaně převýšila jednotkové ceny respirátorů FFP3 a cena respirátorů FFP2 dosáhla až na 777 Kč za kus,“ uvedli kontroloři.

Kontroloři zjistili i řadu nedostatků v distribuci, v evidenci a výdeji nakoupeného zboží. Distribuční modely pro případ pandemie totiž zpočátku vůbec neexistovaly.

Kontrola ukázala i významné rozdíly mezi jednotlivými kraji v distribuci v přepočtu na obyvatele. Distribuci koncovým příjemcům v krajích a obcích však nemohl NKÚ s ohledem na zákonem stanovenou působnost prověřit.

NKÚ prověřil část protokolů o zkoušce testovaných OOP, a to z objednávek 28,3 milionu kusů v hodnotě přibližně 1,8 miliardy korun. Kontroloři zjistili, že 13,3 milionu vzorků respirátorů testům napoprvé nevyhovělo.

V některých případech se zboží z jednotlivých dodávek neshodovalo s testovaným vzorkem a u některých dodávek nebylo zboží testováno vůbec. Existuje tak riziko, že pracovníci zdravotních a sociálních služeb dostali OOP, které nevyhověly testům kvality.

Od roku 2011 se v čele ministerstva zdravotnictví vystřídalo 7 lidí. Nejprve ho v Nečasově vládě vedl od července 2010 do července 2013 Leoš Heger (TOP 09). Vystřídal ho nestraník Martin Holcát, který resort vedl do ledna 2014 během Rusnokovy vlády.

Po něm vedení převzal Svatopluk Němeček (ČSSD). Po neúspěšných volbách v roce 2016 pro sociální demokracii ale premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že ho odvolá. Ve funkci Němeček skončil k 30. listopadu 2016, nahradil jej Miloslav Ludvík (ČSSD).

Ludvíkovo křeslo převzal po volbách v roce 2017, kdy zvítězilo Babišovo ANO, Adam Vojtěch (ANO). Ten v září 2020 během 2. vlny koronavirové pandemie oznámil rezignaci. Ještě tentýž den byl jeho nástupcem jmenován Roman Prymula (ANO).

Ten si však podepsal ortel, když byl v říjnu 2020 pozdě v noci přistižen bez roušky s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem a dalšími lidmi v restauraci na Vyšehradě, která ale měla být v tu chvíli kvůli vládním nařízením zavřená. To Prymulu stálo ministerské křeslo.

Aktuálně vede resort Jan Blatný (ANO). V posledních dnech se však spekuluje o jeho odvolání, mimo jiné i proto, že k tomu vládu vyzval prezident Miloš Zeman. (pel)