(Ilustrační foto: Redakční koláž)
Vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) chybí hlasy pro prodloužení nouzového stavu, který v Česku kvůli šíření koronaviru platí už od 5. října. Komunisté, kteří vládní menšinový kabinet tolerují a zatím vládu při schvalování o prodloužení nouzového stavu vždy podrželi, nevidí důvod pro prodloužení, protože kabinet nesplnil jejich předchozí nadiktované podmínky. A ani po dopoledním jednání s opozicí vláda nemá slíbenou dostatečnou podporu. Zástupci opozičních stran byl údajně ochotni se dohodnout, ale proti se postavilo Okamurovo hnutí SPD.
Nouzový stav má platit do 14. února. Babišova vláda už pošesté během 2. vlny pandemie žádá o prodloužení o dalších 30 dní. Předseda vlády už včera vzkázal, že každý, kdo nebude hlasovat pro prodloužení, bude „zodpovědný za smrt spoluobčanů”.
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (ANO) by neprodloužení nouzového stavu mohlo do dvou týdnů zhoršit situaci ve většině nemocnic
Dnes Babiš na začátku jednání přiznal, že nemá vyjednanou podporu, a poprosil o pauzu, aby mohl jednat se zástupci opozičních stran.
Šéf ODS Petr Fiala ale poté oznámil, že jednání lídrů všech politických stran podle něj posun nepřineslo a koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ppro nouzový stav hlasovat nebude.
„Mnohokrát jsme vládu podpořili (a udělám to znovu, když přijde s něčím rozumným). Veřejnost ale musí také vědět, že vláda s námi odmítá jednat o všem kromě jediného: abychom prostě podpořili nouzový stav,“ napsal Fiala na Twitter.
„Na schůzce s premiérem k žádné dohodě ve věci nouzového stavu nedošlo. Sice jako záruku navrhl své jméno, což jsme nepřijali s valnou důvěrou. Požádal jsem premiéra, aby sdělil občanům, že je důležité dodržovat opatření, která ve většině nejsou na nouzovém stavu závislá,“ napsal šéf Pirátů Ivan Bartoš na Twitteru.
Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové padl návrh, aby se všechny strany dohodly na odhlasování posledního prodloužení nouzového stavu o týden nebo 14 dní, a to pouze za předpokladu, že postoj stran bude jednotný.
To potvrdil i šéf ODS Fiala. Jenže proti se postavilo hnutí SPD Tomia Okamury, které prodloužení nouzového stavu nepodporuje dlouhodobě.
Podle Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) bude konec nouzového stavu znamenat, že boj s epidemií budou řídit místo premiéra hejtmani.
„Konec nouzového stavu bude znamenat, že boj s epidemií budou řídit místo premiéra hejtmani. Pevně věřím, že jim to půjde lépe,“ napsal na Twitter.
Někteří hejtmani se později v průběhu dne obrátili na poslance a vyzvali je, aby se pokusili najít shodu.
Změnit poslance názor se znovu pokusil i předseda vlády.
„Dejte nám šanci ještě něco změnit,” žádal.
Menšinové vládě ANO a ČSSD dosud s prodloužením nouzového stavu pomáhali komunisté. Ti si ale nadiktovali několik podmínek, které ovšem vláda nesplnila.
KSČM požadovala při posledním hlasování o prodloužení nouzového stavu výměnou za podporu, aby se k 1. únoru vrátili do škol žáci 1.stupně, posledních ročníků a maturanti. Požadovala také jednání o rozvolnění provozu obchodů, služeb či lyžařských středisek nebo o ukončení zákazu nočního vycházení.
To se však nestalo a vláda naopak některá protipandemická opatření ještě více zpřísnila.
V předchozích hlasováních o prodloužení stavu nouze přitom několikrát nakonec prošel komunistický návrh.
V případě, že by nouzový stav nebyl prodloužen, rozhodovali by o jednotlivých opatřeních hejtmani jednotlivých krajů.
Stav nouze platí v Česku už od 5. října 2020.
Sněmovna schvalovala prodloužení nouzového stavu už koncem října a poté 19. listopadu. Prošel tehdy návrh KSČM do 12. prosince, pro který hlasovali koaliční poslanci z řad hnutí ANO a ČSSD. Kabinet premiéra Babiše přitom původně navrhoval, aby byl stav nouze prodloužen až do 20. prosince.
Stejně tak to bylo 9. prosince, kdy vláda požadovala prodloužení až do 11. ledna, ale nakonec prošel rovněž komunistický návrh do 23. prosince.
Před Vánoci pak 22. prosince vláda s hlasy komunistů ve sněmovně schválila prodloužení do 22. ledna.
A naposledy poslanecká sněmovna schválila návrh komunistů na prodloužení nouzového stavu do 14. února. Babišova vláda původně navrhovala termín 21. února. (pel)
