Popularita Babišova hnutí ANO u středoškoláků klesá. (Ilustrační foto)
Popularita vládního hnutí ANO premiéra Andreje Babiše (ANO) u studentů středních škol klesá, když se propadla o 16 procent. Ve volbách by nejvíce středoškoláků, a to 30 procent, volilo Piráty. Za největší problém Česka označily loni téměř dvě třetiny středoškoláků politickou reprezentaci, dvě pětiny pak potíž vnímají v epidemii covidu-19.
Ukázal to průzkum vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Realizovala ho agentura Focus.
Šetření ukázalo, že 61 procent středoškoláků považuje za největší problém ČR politickou reprezentaci. Výrazně kritičtější vůči politické reprezentaci byli gymnazisté z rodin s nejvyšší životní úrovní (71 procent).
Pandemii covidu-19 pak vnímá jako problém 41 procent respondentů.
Následuje rasismus, který vidí jako problematický 28 procent oslovených. Na celosvětové úrovni je rasismus jako problém vnímán ještě intenzivněji – za problematický ho považuje 37 procent studentů.
Poslední měření však zároveň potvrzuje i klesající trend ve vnímání problémovosti soužití s romskou menšinou, který ukázala již předchozí šetření, a to jak na lokální (pokles z 34 procent na 25 procent , tak na celostátní úrovni, kde je pokles ještě markantnější (ze 40 procent na 21 procent .
Největší rozdíly ve vnímání problémů ČR jsou mezi studenty gymnázií a učilišť.
Gymnazisté považují častěji za problematickou politickou reprezentaci, korupci a kvalitu vzdělání.
Studenti učilišť častěji omezování občanských práv a svobod kvůli epidemii covid-19, drogy, nezaměstnanost a migraci.
Více než čtvrtina neví, koho by volila
Z průzkumu dále plyne, že se výrazně proměnily voličské sympatie a stranické preference studentů.
Ve srovnání s posledním měřením výrazně posílili svou první pozici Piráti, kteří téměř zdvojnásobili svou podporu (nyní 30 procent hlasů).
Naopak výrazný propad podpory o 16 procent zasáhl hnutí ANO, které z první pozice a téměř čtvrtinové podpory v letech 2014 a 2017 kleslo na 4. pozici, když by ho volilo 8 procent.
Druhý nejsilnější propad o 11 procent zaznamenalo SPD, které by volila 2 procenta.
Naopak posílily preference TOP 09 (nárůst o 7 procent na 24 procent) a ODS (nárůst o 5 procent na 13 procent).
Pátou pozici obsadilo hnutí STAN (7 procent). Další strany získaly 4 procenta a menší podporu.
Zájem studentů zúčastnit se voleb od roku 2017 výrazně vzrostl. Celkem 54 procent by se určitě zúčastnilo a 22 procent spíše. Více než čtvrtina studentů neví, koho by volila.
Spokojenost s EU roste
Rozdíly mezi některými sociodemografickými skupinami jsou ale propastné.
Výrazně vyšší účast deklarovali zejména studenti gymnázií (70 procent by se určitě zúčastnilo), studenti s vysokou životní úrovní rodiny a žijící ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel.
Naopak nižší zájem projevili studenti učilišť (37 procent by se určitě zúčastnilo) a z rodin s nízkou životní úrovní (34 procent by se určitě zúčastnilo).
Pokračuje také trend ve stále lepším hodnocení členství v Evropské unii (EU).
Aktuálně ho kladně či spíše kladně hodnotí 74 procent studentů.
Kladné hodnocení převažuje nad záporným ve všech sociodemografických skupinách, pouze u studentů z rodin s nízkou životní úrovní jsou pozitivní a negativní hodnocení srovnatelná.
Dotazníkové šetření proběhlo v září a říjnu 2020 mezi 1 200 respondenty z 58 středních škol v ČR. (pel)
