Poslanci schválili senátní návrh daňového balíčku.
Sněmovnou prošel senátní návrh daňového balíčku, jehož součástí je i zrušení superhrubé mzdy a následné zavedení daňových sazeb ve výši 15 a 23 procent. Státní rozpočet připraví schválená verze o 87,5 miliardy korun.
Senátní návrh schválily hlasy hnutí ANO, ODS a SPD. Pro zvedli ruku také lidovci Marian Jurečka a Marek Výborný, komunistka Miloslava Vostrá či přítomní nezařazení poslanci. Celkem bylo pro 70 poslanců ze 104 přítomných.
„Stojíme na rozcestí mezi brzkým návratem do normálu a pomalým a nejistým zotavením se z krize. Rozhodujícím krokem může být bezprecedentní snížení daní, které přináší daňový balíček,“ napsala ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na Twitter.
Vláda podle ní přichází s kroky, za kterými si stojí, a je připravena za ně nést plnou politickou zodpovědnost.
Některé strany už dopředu avizovaly, že nezvednou ruku ani pro jeden návrh.
Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček řekl už včera, že sociální demokraté nebudou hlasovat ani pro sněmovní, ani pro senátní verzi.
A proti je i KSČM, která menšinovou vládu toleruje. Podle komunistického poslance a člena rozpočtového výboru Jiřího Dolejše je v jeho klubu většinové stanovisko nepodpořit daňový balíček.
Ani jeden z návrhů nepodpoří ani TOP 09.
Občanští demokraté považují senátní vratku za dobrou a vyváženou.
„Dotkne se to 4,5 milionu lidí. Pro ně to nejsou bezvýznamné peníze. Není to pár bezvýznamných stovek pro hasiče či policisty. Do peněženky jim měsíčně přijde navíc mezi 1 500 a 2 000 korunami, a to už každý pozná. Peníze patří lidem, oni je vydělávají,” uvedl šéf ODS Petr Fiala.
Senátor Zdeněk Nytra (ODS) vyzval poslance, aby přijali senátní návrh.
„Senátní verzí necháte v peněženkách více peněz lidem, kteří platí daně, zrušíte nebezpečné zdanění prodeje rodinných firem a startupů a jejich případný přesun do zahraničí,” řekl.
„Dotkne se to 4,5 milionu lidí. Pro ně to nejsou bezvýznamné peníze. Není to pár bezvýznamných stovek pro hasiče či policisty. Do peněženky jim měsíčně přijde navíc mezi 1 500 a 2 000 korunami, a to už každý pozná. Peníze patří lidem, oni je vydělávají,” uvedl Fiala.
Senátní verzi avizovalo podpořit i hnutí SPD Tomia Okamury.
Poslanci nakonec 20. listopadu schválili návrh daňového balíčku předložený premiérem Andrejem Babišem, tedy zrušení superhrubé mzdy, nové sazby na daň z příjmu činící 15 a 23 procent a také změnu výše základní slevy na poplatníka na 34 125 korun.
Premiér Babiš s ministryní financí Schillerovou se snažili později přesvědčit senátory, aby ze schváleného daňového balíčku vyjmuli zvýšení slevy na poplatníka.
Senát ale návrh vrátil poslancům se změnou, aby se sleva na poplatníka zvýšila v příštím roce „jen“ na 27 840 korun a na 30 840 korun v roce 2022.
Obcím a krajům mají být podle Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní.
V rámci rozpočtového určení daní by se měl zvýšit podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta.
Schválený státní rozpočet pro příští rok s navrhovaných schodkem 320 miliard korun však s dopady daňového balíčku nepočítá. Ministerstvo financí vypočetlo, že senátní verze by připravila státní rozpočet o 87,5 miliardy korun.
Ve sněmovní verzi by balíček znamenal dopady pro státní rozpočet asi 90 miliard korun a pro veřejné rozpočty asi 130 miliard korun. (pel)
Alibista Zeman: Prezident daňový balíček nepodepíše, ale ani nevetuje
Snížení daně z příjmu na 15 % jde opět do Sněmovny. Senát vrátil zpět daňový balíček
