Poslanci schválili kompenzační bonus, tedy příspěvek 500 korun denně, který je určen osobám samostatně výdělečně činným, které zasáhla pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření. Kvůli vyplácení příspěvků podnikatelům ale přišly rozpočty obcí a krajů miliardy korun ze sdílených daní. Obcím už dříve parlament schválil příspěvek 1 250 korun na obyvatele. Kraje ale mají smůlu, pro ně peníze zatím nejsou. Senát ještě navrhoval přidat příspěvek pro kraje ve výši 300 korun na jednoho obyvatele jako náhradu za výpadek příjmů, to už ale sněmovnou neprošlo.
Informovalo o tom ministerstvo financí.
„Vyplácení kompenzačního bonusu poškozeným podnikatelům se bohužel senátní vratkou pozdrželo. Finanční úřady jsou ale stejně jako na jaře připraveny procesovat žádosti velmi flexibilně. O bonus lze žádat již od minulého týdne a v pondělí 16. listopadu začne Finanční správa zpracovávat a vyplácet první peníze. Ty mohou podnikatelé na účtech očekávat již koncem příštího týdne,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Žádat lze podle ní o o 500 korun za každý den bezprostředního omezení či zákazu podnikání v období od 5. října do 21. listopadu.
„V tuto chvíli tedy nejvýše o 24 tisíc korun za 48 dní omezení činnosti v důsledku vládních opatření,“ doplnila.
Kvůli vyplácení příspěvků podnikatelům ale přišly rozpočty obcí a krajů miliardy korun ze sdílených daní. Obcím už dříve parlament schválil příspěvek 1 250 korun na obyvatele. Kraje ale mají smůlu, pro ně peníze zatím nejsou.
Schillerová se senátní úpravou na vyplacení příspěvku 300 korun na obyvatele jako náhradu krajům za výpadek jejich daňových příjmů přesto nesouhlasí. Ve sněmovně uvedla, že výpadek daňových příjmů krajů v důsledku jarního vyplácení bonusu byl 2 miliardy a podzimní dopad by měl být 0,7 miliardy korun.
Sdružení místních samospráv ČR očekávané snížení příjmů samospráv vyčíslilo ve zveřejněné daňové kalkulačce. Po zadání názvu obce v ní může každý občan zjistit, o kolik peněz přijde jeho obecní rozpočet vinou ekonomického propadu i vládních opatření.
„Pokles výkonnosti ekonomiky vyjádřený hrubým domácím produktem se negativně odrazí i v příjmech obcí ze sdílených daní. Odhady se pohybují v rozmezí 40 až 60 miliard korun. Nechápeme tedy, proč vláda finanční situaci obcí ještě dále zhoršuje vlastními opatřeními, konkrétně zrušením superhrubé mzdy a vyplácením kompenzačního bonusu z daňových příjmů obcí, které obce připraví o dalších 25 miliard,“ uvedl předseda SMS ČR Stanislav Polčák.
Sdružení už na jaře varovalo, že obce za této situace nebudou příští rok schopné téměř vůbec investovat, což zásadně zkomplikuje a zpomalí opětovné obnovení ekonomického růstu.
Odhadovaný dopad na rozpočty obcí činí podle SMS v případě kompenzačního bonusu zhruba 5 miliard korun, v případě zrušení superhrubé mzdy je to dokonce více než 20 miliard, jde o zhruba desetinu celkových příjmů obcí.
„Pokud stát zruší superhrubou mzdu a sníží tak svoje daňové příjmy, je to jeho rozhodnutí. Samosprávám ale musí v takovém případě výpadek financí nahradit příslušnou změnou rozpočtového určení daní,“ vysvětlila místopředsedkyně SMS ČR poslankyně Věra Kovářová (STAN), která již návrh, jenž obcím zajišťuje náhradu těchto příjmů, podala.
Aby výpadek mohl být nahrazen, musela by se úroveň sdílení se státem zvýšit ze současných 23,58 % na téměř 37 % u daně z příjmů fyzických osob, u krajů z 8,92 % na téměř 15 %. (pel)
Obce v Česku pláčou: Kvůli zrušení superhrubé mzdy a snížení daně přijdou o 20 miliard Kč
Spor obcí a Schillerové: Samosprávy žádají dalších 13 miliard, ministryně je proti