Zrušení superhrubé mzdy a s ním plánované snížení daně z příjmu navrhované premiérem Andrejem Babišem by znamenalo výpadek 88 miliard korun. Vyplývá to ze studie Národní rozpočtové rady.
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu by vyšlo na 88 miliard korun. Spočítala to Národní rozpočtová rada (NRR). Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí. Kromě výpadku příjmů by došlo i ke snížení progresivity a nárůstu nerovnosti.
Babiš předložil ve sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent, pro výdělky nad nad 48násobek průměrné hrubé mzdy má pak platit sazba 23 procent.
„Pokud by nedošlo ke kompenzaci zvýšením jiných daní, nebo redukcí výdajů, znamenalo by to od roku 2021 (po započtení očekávaného dodatečného výnosu DPH a selektivních spotřebních daní) zhoršení strukturálního salda hospodaření veřejných rozpočtů o cca 1,3 % HDP,“ uvádí studie NRR.
Výpadek na příjmové straně veřejných rozpočtů by podle studie Národní rozpočtové rady mohl být částečně kompenzován nárůstem výnosů daně z přidané hodnoty a selektivních spotřebních daní.
Podle rady lze očekávat, že zvýšení disponibilních příjmů domácností se projeví v nárůstu spotřebních výdajů, a tedy i daňových základů výše uvedených daní.
Rozsah dodatečných daňových příjmů je však závislý na sklonu ke spotřebě domácností.
„Pokud by byla zachována stávající úroveň průměrné míry úspor, pak lze dodatečný příjem z DPH a spotřebních daní odhadnout na přibližně 14 miliard korun. Pokud by však domácnosti v reakci na očekávané zhoršení ekonomické situace začaly více šetřit, fiskální výnos by se snižoval,“ píše se ve studii.
Dalším faktorem, který může ovlivnit dodatečný výnos DPH a spotřebních daní, je rozložení daňové úspory mezi domácnosti.
Pokud by tato změna měla regresivní charakter, lze očekávat snížení dodatečného daňového výnosu, protože domácnosti ve vyšších příjmových skupinách zpravidla vykazují nižší sklon ke spotřebě.
U domácností s nízkými příjmy by přitom podle studie změna vedla k průměrné měsíční úspoře kolem 180 korun, zatímco u 10 procent domácností s nejvyššími příjmy by to bylo 5 600 korun.
Vládní koalice hnutí ANO a ČSSD se zatím ohledně zrušení superhrubé mzdy nedohodla. Rozpory jsou kvůli výši zdanění po plánovaném zrušení superhrubé mzdy.
Zatímco premiér Babiš navrhuje zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent a 23 procent, šéf ČSSD Jan Hamáček navrhuje sazby 19 a 23 procent. (pel)
Rozpočtová rada rozcupovala návrh na zrušení superhrubé mzdy: Má chyby a prohloubí deficit
Koalice ANO a ČSSD se nedohodla ohledně superhrubé mzdy. Rozpory jsou ve výši zdanění
