Lidé nad 40 let věku by měli pracovat jen 3 dny v týdnu. Přišli na to vědci z Melbournské univerzity v Austrálii.

Lidé starší než 40 let vykonávají svoji práci nejlépe tehdy, pokud pracují jen 3 dny v týdnu. K závěru, že pro pracovníky nad 40 let je optimální třídenní pracovní týden, dospěl výzkumný tým z univerzity v australském Melbourne.

Vědci analyzovali data o pracovních zvyklostech a činnost mozku na rozsáhlé skupině 3 tisíc mužů a 3,5 tisíce žen starších než 40 let z celé Austrálie.

Výpočty naznačují, že „part-time“ práce na částečný úvazek udržuje mozek v optimálně stimulovaném stavu. U této věkové skupiny navíc při kratší pracovním týdnu nedochází k vyčerpání z přepracovanosti a tito pracovníci se dokázali vyhýbat stresu spojeného s pracovními povinnostmi.

Výzkumný tým australských vědců dospěl k jasnému závěru, že uvedené výsledky by měli vzít v potaz také vlády v řadě zemí, v nichž politici zvažují zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu.

Použitá data pocházejí z reprezentativního průzkumu domácností, příjmů a pracovní dynamiky v Austrálii, který provádí Institut aplikované ekonomie a sociálních výzkumů na Melbournské univerzitě.

25 hodin je nejlepších

Účastníci průzkumu byli například testováni tak, že museli číst nahlas specifická slova, odříkávat pozpátku seznamy čísel a přiřazovat čísla písmenům – to vše během určeného časového limitu.

Podrobné testování ukázalo, že nejlepší výsledky dosahují účastníci, kteří týdně pracují zhruba 25 hodin (tzn. zhruba 3 pracovní dny),

„Práce je dvousečná zbraň. Dokáže sice zcela zřetelně stimulovat mozkovou aktivitu, ale současně, v případě dlouhodobé pracovní zátěže a při určitých typech pracovních úkolů může způsobovat únavu a stres, které následně narušují poznávací schopnosti člověka,“ konstatovali autoři v závěrech své studie.

Práce škodí mozku více než totální nečinnost

Colin McKenzie, profesor ekonomie na japonské Keio University, který na studii spolupracoval se svými australskými kolegy, zdůraznil, že dlouhotrvající pracovní vypětí má pro funkci lidského mozku podstatě škodlivější účinky, než absolutní pracovní nečinnost, tedy než úplné lenošení.

Upřesnil dále, že kognitivní schopnosti lidí, kteří týdně pracují zhruba 60 hodin, mohou být v důsledku této pracovní zátěže nižší, než u skupiny nezaměstnaných.

S přesnějším vysvětlením výsledků studie přišel Geraint Johnes, profesor ekonomie na Lancasterské univerzitě.

„To, co autoři zjistili, je, že se kognitivní funkce člověka zlepšují zhruba do okamžiku, kdy pracuje 25 hodin týdně,“ informoval.

Od této hranice pracovního zatížení se základní funkce mozku začínají velmi nepatrně zhoršovat s tím, že ještě při zhruba 35-hodinovém pracovním týdnu jsou negativní dopady na lidský mozek málo významné.

„Teprve po překročení hranice 40 hodin práce za týden začne docházet k rapidnímu snižování poznávacích schopností mozku,“ doplnil.

Kognitivní (poznávací) funkce mozku jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky. Kognitivní schopnosti zahrnují vedle paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení či schopnost pochopení informací. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje a zvládá různé úkoly.

(red)