Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila tzv. kurzarbeit. V případě, že by se firma ocitla kvůli koronaviru v krizi a neměla dostatek práce pro zaměstnance, bude 70 procent jejich platu hradit stát z veřejných zdrojů. K předloze se však už sešly desítky pozměňovacích návrhů a spokojen s ní není ani sám premiér Andrej Babiš (ANO), jehož vláda novelu předložila.
Oznámilo to ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
„Přestože jsme usilovali o zkrácení standardních legislativních lhůt, nepodařilo se, a projednání kurzarbeitu se tak prodlouží. Tím se posune i jeho plánované spuštění na začátku listopadu. Firmy a zaměstnanci se ale nemusí obávat komplikací, Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhne prodloužení režimů A a B programu Antivirus,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Babišova vláda navrhla, aby v rámci kurzarbeitu stát přispíval na platy zaměstnanců částkou ve výši 70 procent jejich čisté mzdy, a to do výše celostátní průměrné mzdy. Hrubá průměrná mzda v ČR aktuálně činí cca 34 tisíc korun).
Novelu musí ještě schválit parlament. Její zpracování přitom nekritizovala jen opozice, ale řadu pozměňovacích návrhů má v plánu předložit také koaliční ČSSD.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila vládní návrh za výsledek kompromisu. Opatření podle ní nesmí blokovat pohybu na trhu práce.
A s předloženým návrhem není spokojený ani samotný premiér Andrej Babiš (ANO).
„Návrh se nepovedl, nikdo není spokojený. Dokonce ministr zemědělství Toman ve vládě hlasitě protestoval proti kurzarbeitu, protože jeho resortu chybí asi 15 000 zaměstnanců,“ řekl Babiš na online sněmu Svazu průmyslu a dopravy.
V režimu kurzarbeitu zůstává zaměstnanec firmy po většinu pracovních dní doma. Firma mu platí za reálně odvedenou práci. Stát pak z veřejných zdrojů hradí zaměstnancům část výdělku za ostatní pracovní dny, kdy nemohli pracovat z důvodu ekonomických problémů zaměstnavatele. (pel)