Vyšší mzdové nároky má 34 procent zaměstnanců, ukázal průzkum společnosti Hays. (Ilustrační foto)
Vyšší mzdu v práci požaduje 34 procent zaměstnanců, a to i navzdory pandemii. Pro 55 procent oslovených nejsou dopady koronaviru na pracovní trh důvodem k tomu, aby změnili své finanční očekávání. Ukázal to červencový průzkum poradenské společnosti Hays.
Změna nebo získání nového pracovního místa je kvůli dopadům šíření koronaviru nutností pro 40 procent zaměstnanců. Dalších 55 procent zaměstnanců se změně místa nebrání, pokud jim bude nabídnuta zajímavá příležitost. Pouze 5 procent oslovených se změně striktně brání.
„Ochota lidí ke změně pracovního místa je stále vysoká. Je pochopitelné, že řada zaměstnanců hledá nové výzvy, až už v důsledku propouštění nebo proto, že nemohou svou práci vykonávat v obvyklém rozsahu či v obvyklých podmínkách. To, že jsou lidé ochotní ke změně i přesto, že aktuálně práci mají, dává společnostem šanci najít vhodné uchazeče s odpovídajícími dovednostmi,“ uvedl Sándor Bodnár z Hays.
Pro 55 procent respondentů nejsou dopady pandemie na pracovní trh důvodem k tomu, aby změnili své finanční očekávání. Vyšší mzdové nároky oproti tomu má 34 procent účastníků průzkumu a ke snížení mzdových požadavků v 2. čtvrtletí letošního roku došlo u 11 procent dotázaných.
„Vyšší mzdové nároky mají obvykle lidé, kteří zaměstnání mají, aktivně změnu nehledají a jsou osloveni s nabídkou. Vyšší mzda je pak kompenzací určité nejistoty, kterou mohou uchazeči pociťovat během nové zkušební doby,“ komentoval Bodnár.
„V rámci specializací je pak patrné vyšší mzdové očekávání u IT kandidátů, kde krize nabídku až tak neovlivnila. Na druhou stranu, když dojde na vyjednávání o mzdě, často jsou uchazeči ochotni přizpůsobit se možnostem zaměstnavatele,“ doplnil.
Kromě mzdy je pro uchazeče o práci nejčastěji prioritou zajímavá pracovní náplň (28 procent), dále kariérní rozvoj a rovnováha mezi pracovním a osobním životem (shodně 15 procent), na třetím místě je pak lokalita pracoviště (12 procent).
Pro uchazeče v tuto chvíli není až tak podstatná nabídka benefitů (1 procento), klíčovým není v současné době ani pracovní prostředí (3 procent) či pověst/značka zaměstnavatele (4 procent).
„Důvodem nižšího zájmu o benefity je především to, že jejich nabídka je relativně stabilní, často se nemění a postupem času se stala stabilní součástí nabídky. Výhody jako mobilní telefon, stravenky, dovolenou navíc, příspěvek na sport či na penzijní připojištění tedy uchazeči automaticky předpokládají,“ řekl.
„Překvapivě pouze pro 7 procent uchazečů je zásadní jistota pracovního místa, uchazeči se tedy většinou neobávají, že by měli v případě potřeby problém nalézt novou příležitost,“ doplnil Bodnár. (pel)
