Senát zamítl návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Důvodem byla chyba ve sněmovní verzi zákona týkající se odpočtu úroků z hypoték. (Ilustrační foto)
Senát zamítl návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Důvodem byla chyba ve sněmovní verzi zákona týkající se odpočtu úroků z hypoték. Daň ve výši 4 procent z ceny nemovitosti dosud platí kupující. Zákon rušící tuto daň musí znovu posoudit Poslanecká sněmovna.
Senát k odmítnutí zákona připojil pozměňovací návrh, který má opravit legislativní chyby sněmovní verze, která zachovává možnost odpočtu úroků z hypotéky od základu daně z příjmů.
Horní komora parlamentu ponechává podstatu návrhu zákona, kterým se ruší daň z nabytí nemovitosti. Zachována má zůstat i možnost odpočtu úroků.
Poslanecká sněmovna by o vráceném zákonu měla znovu hlasovat zřejmě v září.
Vládní novela zákona rušící daň z nabytí nemovitosti má zpětnou účinnost. Poplatníci, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března, odloženou následně kvůli koronakrizi do konce srpna, už daň platit nebudou.
Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardní cestou jako přeplatek.
Vláda původně spolu se zrušením daně navrhla, aby si u nových úvěrů na bydlení poskytnutých po 1. lednu 2022 nemohli kupující odečítat zaplacené úroky od základu daně z příjmů.
Poslanecká sněmovna však při závěrečném schvalování přijala pozměňovací návrh, který odpočty zachovává. Snižuje však nejvyšší možnou částku z nynějších 300 tisíc korun na polovinu, tedy na 150 tisíc korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že tato část návrhu obsahuje chyby. Ty by v konečném důsledku odpočet úroků znemožnily.
Senát k odmítnutému návrhu zákona přijal pozměňovací návrh, jenž stanovuje, že na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat limit odpočtu úroků 300 tisíc korun.
Na úvěry poskytnuté od příštího roku už bude platit jen nový limit 150 tisíc korun.
Sazba daně z nabytí nemovitosti činí 4 procenta. Daň hradí kupující. Státní pokladna z této daně ročně získává zhruba 13 miliard korun. (sfr)
