Rozpočet Evropské unie na další sedmileté období a v jeho rámci i koronavirový fond obnovy jsou ohroženy. Evropský parlament odmítá rozpočet schválit, pokud v jeho návrhu nedojde ke změnám. Odmítnutí nového rozpočtu EU na roky 2021 až 2027 by znamenalo, že by nevznikl ani fond obnovy, z něhož má být hrazena podpora ekonomik zasažených koronavirem.
Šéfové států Evropské unie se po dlouhých jednáních v Bruselu 19. července shodli na návrhu rozpočtu EU na příští sedmileté období (2021 až 2027). Jeho celková výše má být zhruba 1 850 miliard eur (téměř 50 bilionů korun). Z této částky je však 750 miliard eur určeno na fond obnovy, který je určen na podporu národním ekonomikám zasaženým pandemií koronaviru.
Celou sumu určenou pro fond obnovy, tedy 750 miliard eur (více než 20 bilionů Kč), si Evropská komise plánuje vypůjčit na finančních trzích.
To samo o sobě je mimořádný postup, neboť rozpočet EU nepřipouští deficit, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji. Nyní by měl deficit fakticky dosáhnout závratné částky 750 miliard eur.
Evropskému parlamentu však nevadí deficit, ale škrty v rozpočtu, tedy nízké výdaje. Evropský parlament v nově přijaté rezoluci pohrozil Evropské komisi a vládám členských zemí, že rozpočet EU nemusí schválit, pokud v něm nedojde ke změnám.
„Je to pozitivní krok ke krátkodobému zotavení, z dlouhodobého hlediska jsou však škrty v rozpočtu nepřijatelné,“ uvedl Evropský parlament v reakci na nový rozpočet EU.
Na schválení rozpočtu EU je přitom závislá existence fondu obnovy, na kterém se v uplynulých týdnech evropští státníci také dohodli.
„Fond obnovy je historickým krokem, ale nemůžeme riskovat své dlouhodobé cíle,“ uvedl Evropský parlament. I proto navzdory doporučením Evropské komise přijal rezoluci, ve které pohrozil tím, že rozpočet nepřijme.
Jak informoval server idnes, podle některých českých europoslanců však podpora rozpočtu není ohrožena.
Rozhodnutí europarlamentu má podle nich několik důvodů. Jedním z nich je i omezení peněz na oblasti, které europarlament považuje za prioritní – zejména věda a výzkum nebo zdravotnictví.
Aby rozpočet prošel, chce teď europarlament po Evropské komisi, aby se tyto výdaje opět navýšily. O změnách by se teď mělo začít vyjednávat.
Europoslancům se údajně nelíbí, že v jednání o koronavirové pomoci hlavy států potlačily hlasy a názory europoslanců.
Zástupci Evropského parlamentu nebyli pozvaní na jednání, na kterém se podpora domlouvala.
Pokud Evropský parlament rozpočet schválí, měly by se finance z fondu podpory začít vyplácet v druhé polovině roku 2021. Evropská komise údajně potřebuje čas na nashromáždění financí.
Z fondu obnovy budou moci státy čerpat 750 miliard eur, přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. Česko má na dotacích z nového fondu získat 8,7 miliardy eur (cca 229 miliard korun). (sfr)