Za čerstvou sérií železničních nehod v Česku stojí problém vzdělání strojvůdců  a zdlouhavé zavádění bezpečnostních systémů na české železnici. (ilustrační foto: železniční nehoda trati mezi Perninkem a Novými Hamry)

Za čerstvou sérií železničních nehod v Česku stojí problém vzdělání strojvůdců  a zdlouhavé zavádění bezpečnostních systémů na české železnici. Svůj díl viny tedy nese i národní dopravce, České dráhy, který zjevně neinvestuje dostatečně do strojvůdců ani do zabezpečení.

Železniční doprava v Česku v posledních dnech zažila černou sérii nehod. Nejtragičtější důsledky měla čelní srážka dvou osobních vlaků u Perninku na Karlovarsku. Záhy nato došlo k vykolejení a srážce vlaků u Běchovic a následně chybělo jen velmi málo k další tragédii. Na trase mezi Černošicemi a Smíchovem málem narazil rychlík do osobního vlaku, který jel na trati před ním. Jen díky rychlé reakci strojvůdce rychlíku nedošlo k neštěstí.

Tyto nehody zřejmě nejsou jen náhodnými událostmi, ale mají systémové příčiny. Jedním z aspektů, jež někteří považují za příčinu problémů, je systém vzdělávání strojvůdců vlaků. Aby se mohl z člověka stát strojvůdce s odpovědností za životy tisíců lidí či stovky tun nákladu, stačí mu zhruba půlroční příprava.

Z toho pouhých 15 pracovních dní zabere výuka teorie a 12 týdnů trvá jízdní výcvik. Je evidentní, že oproti časům, kdy musel strojvůdce vystudovat specializovaný obor na střední průmyslové škole a následně absolvovat několikaletou „strojvůdcovskou“ praxi před tím, než mohl začít řídit vlak s pasažéry, se jedná o značné snížení pomyslné kvalitativní laťky.

Současná situace, založená na nutnosti „rychlovzdělávání“ strojvůdců, má ovšem také své kořeny v situaci na trhu práce. Na pracovním trhu v ČR chybí stovky strojvůdců a extrémně odpovědná práce s průměrnou hrubou mzdou 39 tisíc Kč neláká uchazeče o toto povolání tak silně, jako dříve.

Situaci by mohlo částečně pomoci rychlé zavádění evropského elektronického zabezpečovacího systému ECTS. Jenže jeho výstavba se extrémně protahuje, z čehož se navzájem obviňují rezort dopravy, který je za železniční dopravní koncepci zodpovědný, a dodavatel systému, společnost AŽD Praha.

Značné rezervy jsou i na straně Českých drah. Národní přepravce odvádí 90 procent výkonů v železniční dopravě a podle některých názorů zanedbává otázku bezpečnosti provozu z důvodu snahy o finanční úspory. ČD tak zřejmě ne zcela dostatečně investují do strojvůdců či do zabezpečení. Vedle implementace systému ECTS by dle některých odborníků měly České dráhy zvažovat i jiná technická zabezpečovací řešení na bázi GPS. V současné době spolu totiž jednotlivé vlaky ČD vůbec nekomunikují.

Všechny uvedené problémy v tuzemské železniční dopravě pak v důsledku odnášejí cestující: ať už v „lepším“ případě v podobě mnohahodinových zpoždění v důsledku nehod zaviněných nejčastěji lidskou chybou strojvůdce, v horším případě se pak cestující na železnici může sám ocitnout přímo v ohrožení života či svého zdraví.

Svého dílu zodpovědnosti se pochopitelně nemůže zříci ani Ministerstvo dopravy, v jehož čele stojí „superministr“ Karel Havlíček, který vede současně jak resort dopravy, tak Ministerstvo průmyslu. Nabízí se proto otázka, zda současným řízením dvou ministerstev vytížený člen vlády může být zárukou toho, že v dohledné době nedojde k dalším železničním neštěstí s dalšími oběťmi na lidských životech.

Připomeňme, že ministři delegovaní hnutím ANO řídí Ministerstvo dopravy nepřetržitě již od ledna 2014, tedy zhruba 6,5 roku…

Nejnovější železniční nehody:

12. 7. 2020

Dva vlaky se v neděli 12. 7. odpoledne dostaly na stejnou kolej v Černošicích v okrese Praha-západ. Strojvedoucí rychlíku si naštěstí všiml, že se blíží k pomaleji jedoucímu osobnímu vlaku, a stihl včas zastavit.

K události došlo poté, co osobní vlak a rychlík krátce po sobě projely na zelený signál návěstidlo v Černošicích. Těsně za osobním vlakem projel po stejné koleji rychlík jedoucí z Klatov do Prahy. Ještě před Prahou si ale strojvedoucí rychlíku všiml, že se blíží zezadu k osobnímu vlaku, který jede po stejné koleji. Vlak stihl zastavit.

Kvůli incidentu na trati zůstaly v Černošicích spuštěné závory na železničním přejezdu, což způsobilo krátce po incidentu kolony na silnici mezi Prahou a Řevnicemi.

************
7. 7. 2020

Na trati mezi Perninkem a Novými Hamry se dne 7. července 2020 odpoledne čelně srazily dva osobní vlaky. Na místě bylo kolem 20 zraněných. Ve vlaku zemřeli dva lidé. Policisté nehodu vyšetřují jako obecné ohrožení z nedbalosti.

Srazily se dvě soupravy Regionova a Regioshark Českých drah. Kabiny vlaků byly zdemolovány. Provoz na trati byl přerušen. Trať spojuje Karlovy Vary dolní nádraží a německý Johanngeorgenstadt. Na této trati je řízení provozu plně v rukou lidské obsluhy, neexistuje zde zabezpečovací zařízení sledující pohyb vlaků.

V médiích se objevila informace, že srážce mohl zabránit ověřený systém zvaný radioblok, který automaticky nedovolí odjet vlaku bez svolení dispečera. Tento systém ale odmítá ministerstvo dopravy.

Takových tratí, jako je ta mezi Perninkem a Novými Hamry, tedy trať tzv. typu D3, je v Česku osm desítek v délce zhruba 1700 km. Na těchto tratích nejsou ve stanicích výpravčí. Strojvedoucí si vysílačkou volají pro pokyny dispečerovi, který provoz řídí na dálku.

Drážní inspekce od roku 2011 šetřila čtyři podobné případy srážky vlaků. V roce 2019 pak doporučila zlepšit zabezpečení tratí s využitím levnějších automatizovaných systémů, než je systém ETCS.

V současné době jsou podmínky údajně nastaveny tak, že by se všude měl budovat buď systém ETCS, nebo žádný.

Systém ETCS

ETCS (European Train Control System) je vlakový zabezpečovač, který je v současnosti budován na koridorových tratích.

Správa železnic k systému ETCS uvedla, že v této oblasti probíhá technický vývoj, který přináší některá úskalí a není ještě ukončen. Systém se bude testovat na trati Strakonice–Volary.

Podle ředitele odboru drážní a vodní dopravy ministerstva dopravy Jindřicha Kušníra je systém ETCS podmínkou dalšího rozvoje české železnice.

„Za největší komplikaci lze aktuálně považovat nedodržování termínů a nedostatečnost kapacit výrobců a dodavatelů zařízení ETCS, přestože se o zavedení ETCS v ČR rozhodlo již před téměř 20 lety,“ napsal Kušnír pro server zdopravy.cz.

Naprosto zásadním důvodem pro tlak na urychlené plnohodnotné zavedení systému ETCS v ČR je podle Kušníra urgentní potřeba zvýšení bezpečnosti železničního provozu. V porovnání s minulými léty totiž neustále roste počet projetí návěsti „stůj“, v čemž se projevuje zásadní nedostatek doposud používaného českého národního systému, který neumí těmto nebezpečným událostem zabránit.

Na rozdíl od toho evropský vlakový zabezpečovač ETCS umí nejen zastavit vlak nerespektující signál „stůj“, ale kromě toho dokáže také hlídat dodržování traťové rychlosti.

Stávající vlakové zabezpečovací zařízení používané v Česku, společně s návěstní soustavou, je podle Kušníra „filozoficky opravdu 60 let staré, čemuž odpovídá i jeho technologická úroveň“. (sfr)