Armádní technika stála obranu miliardy korun, ale velká část přitom není vůbec provozuschopná. Odhalil to NKÚ. (Ilustrační foto)
Ministerstvo obrany investovalo 2,8 miliardy korun do nákupů nové armádní techniky. Dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. I přes tyto výdaje nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná. To může ohrozit bojeschopnost armády.
Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na svém webu.
Úřad prověřil nákupy, modernizaci, opravy a údržbu obrněné techniky Armády ČR v letech 2016 až 2018.
„Při nákupech obrněné techniky se MO nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011. To, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje,“ uvedl NKÚ.
Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018.
Problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem se projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků.
Tato technika nebyla ve velké míře provozuschopná. V kontrolovaných letech bylo provozuschopných méně než 43 % tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu dokonce 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti.
„Při nákupech techniky i u servisních služeb využilo MO ve všech kontrolovaných případech výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek nebo jednací řízení bez uveřejnění. To, že jsou smluvní ceny odpovídající, dokládalo znaleckými posudky,“ uvedli kontroloři.
Tyto posudky například podpořily navýšení ceny obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 60 % oproti předpokladům, konkrétně z 1,3 miliardy korun na 2 miliardy korun.
U rámcové dohody na tři roky servisní podpory pro bojová vojenská vozidla pěchoty a pro obrněné transportéry zvýšilo ministerstvo cenu o 795 milionů korun, což je o 270 % oproti předchozí rámcové smlouvě.
Obrana navíc vynaložila neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla. To mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi, jenže technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla.
Proto se u něj musel změnit zbraňový systém a také došlo ke snížení počtu vojáků, kteří obsluhují zbraň a zároveň řídí průzkum. Armáda provedla i další úpravy, aby se snížila hmotnost vozidla. Nakonec nebylo v provozu celkem 6,5 měsíce a pro zahraniční mise ho armáda nevyužila.
Úspory by přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda. Ta na to ale nemá dostatek kapacit.
Většinu servisních služeb tak zajišťují externí dodavatelé. V zahraničí je přitom trend opačný. Snahou je využívat externí služby jen u specializovaných zařízení. (pel)
