(Ilustrační foto: redakční koláž)

Pokud se koronavirus letos na podzim do Česka vrátí s podobnou intenzitou a s podobně restriktivními opatřeními, jako tomu bylo na jaře, hrozí tuzemské ekonomice doslova katastrofa, proti které je čtvrtmiliardový deficit vládního rozpočtu „vyrobený“ během několika jarních týdnů jen neškodnou legráckou.  

Jak ukazují nejnovější zjištění, populace v Česku nebyla koronavirem infikována. S mírnou nadsázkou řečeno, tvrdá data dokazují, že virus se Česku vyhnul. Plošné testování tuzemské populace odhalilo, že nakaženo zde bylo řádově promile obyvatelstva.

Babišova vláda se přitom téměř na každém kroku kasá, že svými restriktivními pandemickými opatřeními zachránila tisíce životů. Bližší rozbor koronavirových dat ze světa však prokazuje, že nabubřelá tvrzení o záchraně Česka před epidemií nejsou oprávněná.

Nevíme zatím detailně, jak virus vznikla a jak se šíří. Většině obyvatel se vyhnul, řadu lidí zasáhl tvrdě či dokonce fatálně. Fakta však naznačují, že vládní protipandemická opatření nehrála proti šíření, respektive při nešíření koronaviru zásadní roli.

ITALSKÁ ZÁHADA

Například Itálie je všeobecně pokládána za zemi, která epidemii nezvládla, protože nezareagovala včas a nevyhlásila karanténní opatření. Jenže největší zásah utrpěl v Itálie region Lombardie, kde začala karanténní omezení v některých oblastech platit už 21. února. V severní Itálii byla karanténa vyhlášena 8. března.

Na celou Itálii se karanténa rozšířila o dva dny později, 10. března.  Málo se však mluví o tom, že počet obětí koronaviru ve třímilionovém  Římě, na jihu Itálie či na Sicílii byl minimální, statisticky nezachytitelný mezi ostatními příčinami smrti.

Jak je možné, že nebyl zasažen chudý italský jih, kde je méně nemocnic, méně kvalitní infrastruktura, méně zdrojů a který vyhlásil karanténu o 20 dní později, než první zóny na severu Itálie?

Jak to, že tam epidemii zvládli? Skutečně někdo věří tomu, že na přelomu února a března kdy se infikovali tisíce lidí v Lombardii, nikdo z těchto infikovaných nedojel do Říma a dál na jih?

FLORIDA: VÍTĚZNÍ DŮCHODCI

Podobný úkaz nastal v USA. Stát New York vyhlásil první karanténní opatření již 12. března. Starosta New Yorku de Blasio vyhlásil 20. března nejpřísnější karanténní omezení, zákaz opouštět vlastní byt. Nyní je tento zákaz stále v platnosti. Stát New York má 1300 zemřelých na 1 milion obyvatel, což je číslo podobné italské Lombardii.

Zato americká Florida, která vyhlásila karanténu jako poslední stát USA až 1. dubna a už 29. dubna ji částečně uvolnila, má 80 mrtvých na 1 mil. obyvatel. A počty nakažených jsou dnes na 30 procentech toho, co před měsícem. Florida je přitom domovem 4,2 milionu amerických důchodců.

Z 21 mil. obyvatel Floridy je plná jedna čtvrtina nejohroženější skupinou, v níž COVID-19 zabíjí 10 až 15 % nakažených. Jakto, že minimální karanténa nepřivodila na Floridě masové umírání? Jak je možné, že zdravotní dopady zde byly minimální?

FRANCOUZSKÉ DEPARTMENTY

Do třetice podobné výsledky z Francie, která je také nemocí významně zasažena. Ve Francii je 100 departementů. Z nich 22 zaznamenala výrazný nárůst počtu úmrtí, dalších 22 zažívá mírný nárůst počtu úmrtí. Jenže, 56 departmentů nevykazuje ve statistice úmrtí žádný výkyv proti dlouhodobému normálu.

Karanténa přitom byla ve Francii uvalena ve stejný čas na všechny departamenty.

Jak to, že jsou pak mezi nimi tak dramatické rozdíly?

Navíc se nyní potvrdilo, že první případ koronaviru ve Francii byl zpětně potvrzen už v prosinci 2019. Jak to, že za tři měsíce bez karantény se Francie nezměnila v jedno velké pohřebiště? Jak to, že za tři měsíce bez opatření se prudce infekční virus nerozšířil víceméně rovnoměrně v celé Francii?

ČESKÉ PODEZŘENÍ

Výše uvedený vývoj v Itálii, USA a Francii vede k podezření, že přístup České republiky k virové epidemii byl a je zcela chybný. Restriktivní pěst Babišovy vlády, která tvrdě zasáhla zdejší ekonomiku, vyvolá zřejmě ve druhém kvartálu roku 2020  dramatický pokles HDP.

Dá se přitom už říci, že omezení zavedená vládou byla zbrkle vyprovokována strachem a neznalostí podstaty šíření nemoci.

Jistě, na první pohled se může zdát jako rozumné být raději přehnaně opatrný, než riskovat úmrtí, kterým šlo zabránit. Při bližším pohledu se však taková vládní strategie jeví jako riskantní.

Pokud se na podzim epidemie do Česka vrátí, hrozí zemi hospodářská katastrofa nepředstavitelných rozměrů. Na rozdíl od států, které si na jaře prošly koronavirovou nákazou v hlubším rozsahu. Tyto totiž mohou doufat, že je druhá (podzimní) vlna zasáhne jen minimálně a mohou se proto těšit na oživení hospodářství ve tvaru písmene V, při nejhorším ve tvaru písmene U.

Země, které se budou muset znovu vypořádat s další (podzimní) vlnou, a to za situace, kdy imunita populace je fakticky nulová, znovu sáhnou k tvrdým karanténním opatřením. Typickým příkladem může (nikdo samozřejmě neví na 100 procent, zda a v jaké podobě koronavirus dorazí na podzim) být Česko.

PODZIMNÍ VIRUS

Pokud se koronavirus na podzim v Česku opět objeví, vláda nepochybně, věrna „osvědčeným postupům“, bude znovu vypínat ekonomiku, zavírat a zakazovat vše, co se dá. Vládní epidemiologové pod vedením profesora Prymuly už asi tuší, před jak obrovským rizikem stojí, a proto se upínají k projektu chytré karantény v naději, že se jim podaří postupně izolovat jednotlivá ohniska nákazy a k rozšíření v celé populaci nedojde.

Je to velmi chabá naděje. Uvedené příklady z Itálie, USA a Francie ukazují, že karanténní opatření mají malý až zanedbatelný vliv na šíření nemoci, ať už se zavádějí plošně či cíleně.

Zdejší vláda se stala obětí vlastního obrazu mimořádně úspěšných bojovníků, kteří „zachránili tisíce mrtvých“. V rámci udržení tohoto obrazu musí pokračovat v nastoupeném kurzu; nemůže přiznat, že celé jarní protipandemické „cvičení“ bylo jejich omylem (který srazil ekonomiku do země a zasekl do státního rozpočtu sekeru ve výši 250 miliard).

RISKANTNÍ STRATEGIE

Podívejme se blíže na to, jak hluboko nás tato riskantní strategie Babišovy vlády může přivést.

Když vyjdeme z aktuální prognózy ČNB, v Česku má v roce 2020 klesnout HDP o 8 % proti minulému roku. Odhad propadu HPD za druhý kvartál činí -11,6 % meziročně, za třetí kvartál -9,8 % a za čtvrtý -8,4 %.

Jenže celá tato prognóza je postavena na předpokladu, že už letos nebudou žádná dramatická karanténní opatření vyhlašována. Nepočítá tedy s podzimním návratem koronaviru do ČR.

Pokud by tento optimistický předpoklad nevyšel, a tedy, pokud nás koronavirus na podzim opět zasáhne, propad HDP za třetí a čtvrtý kvartál bude podobný výsledku za druhé čtvrtletí letošního roku.

Celoroční pokles HPD v ČR by se pak blížil 10 procentům. S tím, že by se pak v roce 2021 asi nedalo počítat s dramatickým zlepšením ekonomiky. Česká ekonomika by za rok 2021 zažila jen mírné oživení.

Deficit státního rozpočtu za rok 2020 by se při poklesu HDP o 10 % pohyboval v rozmezí přibližně 600 až 800 mld. Kč a ani v roce 2021 by se dramaticky nesnížil.

MIMO KONTROLU

Na konci roku 2021 se tak Česko může ocitnout v situaci, kdy vládní dluh bude o jeden a půl bilionu korun větší, než na začátku roku 2020. S tím, že poměr tohoto dluhu k HDP přesáhne 60 % bez vyhlídky na výrazné zlepšení.

Vývoj státního dluhu by se pak ocitl mimo kontrolu a jediným řešením by bylo požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond…

Bezprostřední ekonomické dopady by přitom nebyly jediným negativním důsledkem. Opětovně uzavřené školy (při další vlně epidemie) by pro nejmladší a tedy nejzranitelnější část populace znamenalo, že několik školních ročníků by bylo vzděláváno jen v rámci jakési dálkové improvizace, podobně, jako na jaře letošního roku.

Takto poznamenaná „Prymulovská generace“ žáků a studentů pak bude znemožňovat rozvoj Česka na dlouho dopředu. Ve svých 30 letech nebudou mít dobrou práci. V 40 letech nebudou mít majetek a v 60 letech nebudou mít slušný důchod (pokud tedy v Česku z jiných příčin nenastane neočekávaný ekonomický zázrak)…

Ekonomické vyhlídky Česka mohou být zničeny na desetiletí.

Nezbývá než doufat, že se předpokládaná druhá vlna koronavirové nákazy vyhne Česku ze stejně záhadného důvodu, jako se nám vyhnula vlna první…

Poznámka 1

Jak přesvědčivě dokazuje tento článek (https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.05.01.20088260v1.full.pdf), který na datech o průběhu infekce v jednotlivých zemích a různých opatřeních počítá efektivitu jednotlivých opatření, jako poměrně efektivní opatření proti šíření koronaviru vychází pouze zákaz masových akcí a uzavírání restaurací, kin apod. Pomáhá také uzavření škol.

Naopak malý efekt má „vypínání“ všeho ostatního s výjimkou nezbytné infrastruktury. Nulový vliv má zákaz vycházení z domova a také nulový vliv má nošení roušek. 

Poznámka 2

Zásadní je také zjištění, že které se týká hromadné imunity pro nemoc, která (stejně jako COVID) vykazuje různou infekčnost pro různé skupiny obyvatelstva. Patrně už kolem 20 % bývalých infikovaných s imunitou stačí k zastavení exponenciálního šíření nákazy v populaci.

https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.04.27.20081893v1