Stát zatím za systém elektronické evidence tržeb (EET) utratil přes 90 milionů korun.

Doposud stát za elektronickou evidenci tržeb (EET) utratil přes 90 milionů korun za pořízení softwaru a výkonných serverů. Během 5 následujících let se náklady vyšplhají téměř na půl miliardy korun.

První odhady výdajů začínaly na 1,2 miliardách korun, ale stát nakonec investoval výrazně méně. Program na sběr elektronických účtenek od obchodníků vyšel na 50 milionů, superpočítač na 41 milionů korun. Celkové výdaje se do konce roku 2021 vyšplhají na 447 milionů, uvedla analýza, kterou vypracovala Státní pokladna Centrum sdílených služeb.

„Původně mělo pro elektronickou evidenci tržeb (EET) vzniknout nové samostatné řešení, jehož cena z analýz skutečně vycházela na více než miliardu,“ uvedl Martin Janeček, ředitel Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

V původním návrhu byly na příští roky například náklady 255 milionů korun za připojení k internetu nebo 435 milionů korun za provoz výkonných serverů, které musí zvládnout zpracovat až 6 tisíc účtenek za vteřinu při největších náporech.

„Diskutovali jsme o tom, jestli chceme zcela nový systém nebo využijeme už existující investice do našich daňových systémů,“ uvedl Janeček.

S druhou variantou podle něj klesly jak náklady na další připojení k internetu, tak na provoz techniky.

K zakázce se tak bez soutěže dostala firma IBM, která již dodávala finanční správě programy na zpracování daní. IBM navrhla „naroubovat“ EET na své aplikace, které už na finančních úřadech pracují. Předpokládané výdaje se tak skutečně snížily o víc než polovinu na 447 milionů.

Ministerstvo financí přesto čelí kritice za vysoká vydání na rozjezd EET a také za to, že firma IBM dostala zakázku na počítačovou aplikaci za 50 milionů korun bez výběrového řízení.

„Servery za 41 milionů ke zpracování přijatých dat dodávala také IBM, zakázku už ale získala v otevřeném výběrovém řízení,“ řekl Jiří Fridrich, ředitel sekce informatiky GFŘ.

(pel)