Bankovní sektor napříč Evropou zažívá nejisté období. Koronavirová pandemie, která způsobuje ekonomické potíže malým i velkým podnikům, se přímo dotýká i úvěrové politiky finančních domů. Zdravý, stabilní a sebevědomý finanční sektor přitom bude pro obnovu ekonomiky po skončení pandemie klíčový. Na tom se shodují všechny evropské země.

Odborníci jsou pak zajedno, že další zatěžování bank, například v podobě sektorové daně nebo jiné daňové povinnosti, je v tuto chvíli riskantní hra, která by mohla mít nedozírné následky nejen pro bankovní sektor, ale i celou ekonomiku.

V tomto směru má ten český výhodu v tom, že jeho banky jsou zdravé, a podle dříve provedených testů nějakou tu krizi vydrží. Pomoci by mu měl i včerejší souhlas sněmovny z rozšířením pravomocí České národní banky.

Ta tedy ke své velké radosti bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností než jeden rok jako dosud, a také s více subjekty než jen bankami, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů.

Protože stát bude na pokrytí svého dluhu vydávat více dluhopisů, bude na trhu nově silný subjekt, který je bude moci kupovat, a to i ty s delší splatností, jichž bude zřejmě většina.

Toto tzv. kvantitativní uvolňování je již několik let standardním nástrojem efektivní měnové politiky všech největších centrálních bank.

Podobné kroky jako Česko nyní zvažují či již dokonce zavádějí i jiné centrální banky v regionu, například chorvatská, zavedly je již centrální banky Polska a Rumunska.

A právě u Rumunska vyvstává jeden pro Česko „varovný otazník“ v souvislosti se stabilitou bankovního sektoru narušenou zavedením bankovní daně.

Mezi rumunskými ekonomy ohledně ní panovaly obavy celý loňský rok, kdy byla zavedena, že tímto experimentem se celý bankovní sektor oslabí.

Naštěstí pro tamní ekonomiku unikátně pouhý rok po zavedení byla bankovní daň v Rumunsku zrušena, neboť „se nenaplnila očekávání s ní spojovaná“.

V roce 2018 rumunská sociálně demokratická vláda v průběhu Vánoc, velmi rychle a překvapivě zavedla již pro rok 2019 zvláštní bankovní daň.

Očekávání bylo vysoké – mělo se od bank vybrat 850 milionů eur ročně, což by zkonzumovalo drtivou většinu jejich zisku.

Vláda navíc zavedla daň i po formální stránce poměrně nešťastným způsobem, když porušila rumunské závazky k Evropské unii, které vyžadují v takovém případě povinnou konzultaci s Evropskou centrální bankou.

Na rozdíl od jiných zemí, kde nově zaváděné bankovní daně měly především sloužit k naplnění zvláštních fondů sloužících jako příprava na další krizi, Rumunsko již od počátku přiznalo, že účelem bankovní daně je zejména snížení státního dluhu, a nikoliv prevence před krizí.

Tato daň přitom některým bankám způsobila skutečné potíže. Například rumunská pobočka mezinárodní banky Raiffeisen Bank ohlásila pokles čistého zisku o 12 % oproti roku 2018.

V říjnu 2019 ztratila sociálně demokratická vláda důvěru poslanců a novým premiérem byl jmenován Ludovic Orban, vůdce Národní liberální strany (PNL).

Ten již od počátku označoval bankovní daň doslova za stupidní. Zároveň konstatoval, že působí závažné problémy pro průmysl i celé hospodářství, proto se rozhodl ji v nejbližší době zrušit.

Jak předseda rumunské vlády slíbil, tak i rychle učinil – bankovní daň byla od 9. ledna 2020 zrušena. To bylo kladně hodnoceno zejména ze strany investorů, ale i Evropské komise, jež konstatovala, že odpadlo závažné riziko pro rumunský bankovní sektor.

I přesto však jednoroční zkušenost s bankovní daní v Rumunsku napáchala závažné škody na finančním zdraví bank a prohloubila i nejistotu investorů, pro které je stabilita daňového systému klíčová.

V současné době se i Rumunsko potýká s dopady pandemie koronaviru – hranice jsou zavřené, otevřené jsou jen obchody s potravinami a ekonomické dopady budou jako v celé Evropě nedozírné.

Teprve budoucnost ukáže, zda jej jednoroční zkušenost s bankovní daní neoslabila natolik, že dopady ekonomické recese budou pro Rumunsko mnohem větší, než musely být, kdyby se tomuto podivnému daňovému experimentu od začátku vyvarovalo. (pel)