Zákon o střetu zájmů přezdívaný "lex Babiš" platí beze změn, rozhodl Ústavní soud. Návrhy od prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení zamítl. (Ilustrační foto)
Ústavní soud (ÚS) smetl ze stolu návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů, známém také jako „lex Babiš“. Zákon je podle rozhodnutí ÚS v souladu s ústavním pořádkem. Opoziční strany verdikt soudu uvítaly.
„Ústavní soud dospěl k závěru, že ve velké části jsou námitky nedůvodné,” uvedl soudce zpravodaj Jan Filip, který působí jako profesor ústavního práva na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Podle soudců je zákon o střetu zájmů obecný a netýká se jen Babiše. Podobně jako premiéra limituje také tisíce dalších veřejných činitelů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodnutí ÚS respektuje.Trvá ale na tom, že novela předpisu vznikla kvůli němu, konkrétně kvůli tomu, aby ho další politické strany „vyštvaly“ z politiky.
Babiš uvedl, že se předpisu plně podřídil, když svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů.
„Pokud někdo spatřuje logiku v tom, že podnikatelé nemohou jít do politiky, a takovou rétoriku vlastně přijali i někteří v Bruselu, tak co na to říct. Já myslím, že občané si na to udělají nějaký svůj názor,“ dodal.
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček v reakci uvedl, že Zeman rozhodnutí Ústavního soudu respektuje.
„Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt, a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,” napsal Ovčáček na Twitter.
Zákon o střetu zakazuje firmám, ve kterých mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Zakazuje také členům kabinetu a parlamentu vlastnit jiná než internetová média.
Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL spolu s většinou opozice.
Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), který poté vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Pokud by Ústavní soud návrhu prezidenta v plném rozsahu vyhověl, pro Babiše by to teoreticky znamenalo, že by holding Agrofert mohl vyvést ze svěřenských fondů a mít na něj přímý vliv.
Opozice se raduje
Podle šéfa občanských demokratů Petra Fialy se znovu ukázalo, že soud postupuje nezávisle a nestranně na politické moci.
„Že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, musí být zřejmé i jeho největším podporovatelům. Jediným prostředkem, jak ho tohoto střetu zájmů zbavit, je porazit ho ve volbách a odstavit ho od rozhodování,“ uvedl.
Pozadu nezůstala ani TOP 09.
„Nejtrapnější na tom je, že to vůbec bylo nutné psát do zákona. Až do příchodu Andreje Babiše respektovali všichni členové vlády nepsaný princip, že nemohou sami rozhodovat o dotacích a zakázkách pro sebe. Premiérovi je ale tahle samozřejmá zásada cizí,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podle šéfa STAN Víta Rakušana chtěl prezident pomoci svému spojenci Babišovi.
„Jasně se ukázalo, že míchat politiku a byznys není dobré, obzvlášť ve chvílích, kdy mohu své podnikání díky politice ovlivnit. Přesně to Andrej Babiš mohl dělat a dělá,“ řekl Rakušan.
Otázkou, jestli Babiš není nadále ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019.
Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo. (pel)
