Na ministerstvu obrany padají kvůli nákupu radarů Věra NG hlavy. Náměstek ministra obrany Filip Říha rezignoval na svou funkci.

Ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) kritizují za podezřelý nákup 2 pasivních radarů Věra NG za 1,5 miliardy korun nejen jeho spolustraníci z hnutí ANO, ale také opozice. Metnarův náměstek pro vyzbrojování Filip Říha kvůli podezřelé zakázce rezignoval na funkci. 

Informoval o tom server Lidovky.cz.

„Říha po dohodě s ministrem obrany rezignoval k dnešnímu dni (ke středě) na funkci náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany,“ oznámil resort v tiskové zprávě.

Říha funkci složil po rozhovoru s ministrem obrany Metnarem. Resort podle něj kvůli zakázce čelil neúnosnému tlaku.

„Žádnou chybu jsem neudělal. Dodržel jsem zákon v plném rozsahu, ale mediální tlak, který se zde konal, zanechával pachuť i na resortu obrany. To nebylo schůdné,“ dodal k důvodům, proč se rozhodl klíčovou pozici opustit.

Metnar čelil kritice ze všech stran. Naposledy to schytal v úterý od svých spolustraníků, kterým měl situaci okolo radarů objasnit.

Premiér Andrej Babiš (ANO) už v neděli ve svém pravidelném reportu na Facebooku napsal, že Metnar se obklopuje „pitomci“ a nedokáže je pohlídat, aby nedělali chyby.

„Chybou tohoto nákupu totiž není prodražení, ale hloupý úředník, který nepřemýšlel, a pan ministr si to nepohlídal. Fakt nevím, na co tam má náměstka pro vyzbrojování,“ poznamenal.

Zlobí se i poslanci branného výboru, kterým vadí, že je Metnar dopředu neinformoval o chybných zakázkách a že je pro ně těžké ho poté na veřejnosti hájit.

A právě v poslaneckém klubu ANO zazněl požadavek na personální obměnu.

Obrana chce od české firmy ERA pořídit dva komplety pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG. Za komplety má zaplatit 1,245 miliardy korun bez DPH (asi 1,5 miliard korun s DPH).

Když před rokem úřad informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl jako předpokládanou cenu zhruba 780 milionů korun. Podle Metnara tato částka vycházela ze starého marketingového průzkumu z roku 2015 a neodpovídala reálné ceně.

„To byla jediná chyba. Už jsem přijal opatření, aby se neopakovala,“ řekl.

Na ministerstvu kvůli „nepřesné“ ceně skončil jeden z úředníků.

Kritici zakázky poukazují na to, že NATO pořídilo radary za 433 milionů bez DPH. Ministerstvo i armáda však tvrdí, že se jednalo o odlišný systém.

Minulý týden navíc vyšlo najevo, že Metnar vládu a výbor informoval mylně i u zakázky na osm rušiček Starkom, které dává dohromady státní podnik Vojenský výzkumný ústav a které původně měly stát 960 milionů korun.( pel)