Česká republika se chce vyhnout vrácení 1,16 miliardy korun za chyby v zemědělských dotacích. České úřady proto podaly žádost o smírčí řízení. Sankce vychází z auditního šetření, které proběhlo před třemi lety. Česko podle unijních auditorů nedostatečně kontrolovalo, zda evropské peníze čerpají skutečně zemědělci.
Informoval o tom server iRozhlas.cz.
„Česká republika podala minulý týden prostřednictvím Stálého zastoupení ČR při Evropské unii žádost o smírčí řízení. Jedná se o postup, který má k dispozici členská země, pokud nesouhlasí s výsledky auditního šetření, které EK uvede ve své závěrečné zprávě,” sdělil serveru mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Smírčí řízení trvá 4 měsíce. Během nich se smírčí orgán nezávislý na EK a složený z 5 odborníků nominovaných z různých členských států snaží najít kompromisní řešení.
Po konci řízení má smírčí orgán měsíc na to, aby vypracoval svoje stanovisko a zaslal ho dotčeným úřadům. Evropská komise poté vydá nová rozhodnutí o sankci, ve kterém může, ale nemusí závěry smírčího orgánu zohlednit, napsal web.
V září 2017 Brusel prověřoval, zda české úřady kontrolují, jestli dotace čerpají skutečně zemědělci. V roce 2015 totiž začal platit institut tzv. aktivního zemědělce.
Podle něho mohli unijní podporu čerpat pouze žadatelé, kteří se skutečně živili zemědělskou činností. Cílem tak bylo zabránit, aby dotace pobírali podnikatelé, kteří se ve skutečnosti zemědělství nevěnují.
Evropská komise dospěla k názoru, že kontrola, komu se peníze přidělují, byla nedostatečná.
České úřady se však posléze dostaly s Evropskou komisí do sporu o výklad institutu aktivního zemědělce. Brusel proto vyměřil pokutu ve výši 7,5 miliardy korun, upozornily v červnu 2018 Hospodářské noviny.
Původní pokuta za chybné čerpání evropských peněz v letech 2015 až 2017 tak byla sražena o více než 6 miliard korun.
Ministerstvo zemědělství s výsledkem prověrky nesouhlasí. Finální částku chce rozporovat, požádalo proto o smírčí řízení. (pel)
„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu.
„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.