Francie získala po brexitu dalších 5 europoslaneckých křesel v Evropském parlamentu. Česko a další státy žádné další křeslo nezískaly.

Francie získala po brexitu dalších 5 europoslaneckých křesel v Evropském parlamentu. Stejně tak si polepšilo Španělsko a některé další členské země EU. Česko však ostrouhalo a zůstalo na původním počtu 21 europoslanců, jež mělo i před brexitem. 

Z Evropského parlamentu odešlo po brexitu 73 britských europoslanců. Počet europoslaneckých křesel se však z původních 751 snížil jen o 46 křesel a to pouze dočasně. Mají být údajně zaplněna europoslanci z nových členských zemí po jejich vstupu do Evropské unie.

Odchod britských europoslanců z Evropského parlamentu po brexitu výrazně pomohl Francii (získalo navíc 5 křesel), Španělsku (5), Itálii (3) a Nizozemsku (3), jež si zabraly nejvíce uvolněných europoslaneckých křesel.

Naopak, Česko, Maďarsko a některé další členské státy EU nezískaly po brexitu navíc žádné další europoslanecké křeslo.

Podle oficiálního sdělení je nové rozdělení mandátů v Evropském parlamentu „založeno na počtu obyvatel jednotlivých zemí Unie, zohledňuje však také potřebu minimálního zastoupení občanů z nejmenších členských států“.

Realita tomu však neodpovídá: země jako Malta, Lucembursko či Kypr nebo Slovinsko žádné další křeslo nezískaly.

Níže přetiskujeme oficiální zprávu Evropského parlamentu, která hovoří o změně, ale konkrétní změny křesel výslovně neuvádí. Uklidňuje však zejména ty země, jež si nepolepšily, sdělením o tom, že žádná země o křesla v Evropském parlamentu nepřijde…(sfr)

OFICIÁLNÍ ZPRÁVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Složení Evropského parlamentu se po odchodu Spojeného království z Evropské unie změní.

Počet křesel v Evropském parlamentu se po brexitu, tedy od 1. února, sníží ze 751 (maximální počet na základě platných smluv) na 705. Ze 73 britských křesel se 27 přerozdělí mezi ostatní členské státy. Dalších 46 křesel bude ponecháno jako rezerva pro případná budoucí rozšíření Evropské unie.

Všichni poslanci, kteří do Evropského parlamentu nastoupí po brexitu na místa uvolněná britskými zákonodárci, byli již zvoleni v evropských volbách v květnu 2019.

V závislosti na vnitrostátních postupech byla jména některých zákonodárců již potvrzena, na další Evropský parlament stále čeká. Seznam všech aktuálních poslanců EP je k dispozici na samostatné webové stránce.
   
Odhad rozdělení křesel na základě výsledků květnových voleb do EP z roku 2019 a současné politické příslušnosti stran s novými poslanci. 

Žádná země EU nepřijde po brexitu o křesla v Evropském parlamentu. Některé členské státy, které jsou na základě současného rozdělení mandátů v EP mírně znevýhodněny, však získají jedno až pět křesel navíc.

Nové rozdělení mandátů je založeno na počtu obyvatel jednotlivých zemí Unie, zohledňuje však také potřebu minimálního zastoupení občanů z nejmenších členských států.

Princip sestupné proporcionality znamená, že menší stát nesmí mít více křesel než stát větší, zároveň však poslanec z lidnatější země zastupuje větší počet občanů než zákonodárce z méně lidnatých států.

Parlament bude i nadále ovlivňovat jednání mezi EU a Spojeným královstvím o budoucích vztazích. Z důvodu brexitu však v Evropském parlamentu dojde ke změnám ve složení výborů a meziparlamentních delegací.