Čína, Rusko a Írán společně cvičí námořní síly.
Čína, Írán a Rusko zahájily společné vojenské cvičení v Indickém oceánu a Ománském zálivu. Cílem manévrů má být nácvik koordinace sil při boji proti pirátům nebo záchrany osob z hořících lodí. Mají ale také ukázat ochotu účastnících se států přispět k ochraně světově důležité obchodní trasy. Cvičení přichází v době zvýšeného napětí mezi USA a Íránem.
Podle expertů je cvičení způsobem, jakým chtějí Čína, Írán a Rusko ukázat asertivitu vůči Spojeným státům. Trojice se tak snaží ukázat, že se svět stal multipolárním kolbištěm, kterému už nedominuje jeden hegemon.
S tím souvisí také pokus těchto států dokázat světové veřejnosti, že jsou ochotny a schopny převzít svůj díl zodpovědnosti za regionální bezpečnost.
To také potvrdila Íránská strana.
„Cílem cvičení je vyslat vzkaz o míru, přátelství a přetrvávající bezpečnosti prostřednictvím spolupráce a jednoty,“ prohlásil v íránské státní televizi admirál Gholámrezá Tahání.
Podle Íránu je to také důležitý signál pro USA.
„Výsledkem cvičení bude ukázat, že Írán nemůže být izolován,“ uvedl Tahání.
Čína a Rusko mají s Íránem dlouhodobě dobré vztahy.
Moskva podle analytiků dlouhodobě pomáhala Íránu s jaderným programem. Obě země také valnou měrnou přispěly k udržení syrského režimu Bašára Asada. Čína pak s Íránem čile obchoduje a je významným odběratelem íránské ropy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se cvičení zúčastní tři lodě Baltské flotily. Podle vyjádření ministerstva se jedná o bezprecedentní událost.
Čína pak oznámila, že do oblasti vyšle jeden torpédoborec. Podle čínského ministerstva obrany však cvičení nemá spojitost se situací v regionu.
Ománský záliv je strategicky důležitou oblastí, vzhledem k tomu, že na něj navazuje Hormuzský průliv. Na jeho druhé straně se nachází Perský záliv s velkými nalezišti ropy. Hormuzský průliv je v posledním době předmětem konfliktů, zejména mezi USA a Íránem.
Touto politicky citlivou úžinou se přepravuje okolo 20 % světové ropy a 35 % ropy přepravované po moři. Přes 85 % této ropy směřuje do Asie – Číny, Jižní Koreji nebo Japonska.
Právě žízeň mnoha světových ekonomik po ropě z Perského zálivu, vede ke zvýšené militarizaci oblasti. Ochranu námořních tras do současnosti zajišťovala mezinárodní koalice vedená USA.
Koalici, zvanou Mezinárodní konstrukt námořní ochrany, ustavily Spojené státy v návaznosti na napadání ropných tankerů v oblasti. Součástí paktu jsou také Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, nebo Velká Británie.
Z útoků USA od počátku vinily Írán, který svou vinu popírá. K nárůstu napětí mezi těmito aktéry došlo poté, co Trumpova administrativa vypověděla tzv. Jadernou dohodu v roce 2015 a zavedla proti Íránu sankce. Írán dlouhou dobu apeloval na ostatní signatáře, aby pomohly dohodu dodržovat, nakonec však od dohody také odstoupil.
(eye)
