Německo přišlo s novým plánem na přerozdělování migrantů. Uprchlíci by po první kontrole na vnější hranici Unie byli automaticky rozdělováni mezi členské země, které by dál vyřizovaly azylové náležitosti. Česko chystaný nápad odmítá, stejně jako je dlouhodobě proti povinným kvótám.
Reformu azylového systému řeší unijní země od migrační krize v roce 2015.
S návrhem na vytvoření nového systému na přerozdělování migrantů přišly na konci září Německo, Francie, Itálie a Malta.
Požadují, aby se do nového mechanismu přerozdělování zapojily další členské země a odlehčily tak Itálii a Maltě zahlcenými uprchlíky.
Při předběžném projednávání mezi diplomaty se k návrhu s připomínkami pozitivně stavělo Řecko či Španělsko, naopak ze strany Česka, Maďarska či Polska zazněl nesouhlas.
Berlín nyní rozeslal členským státům nový text, označený jako „podnět k zamyšlení“. Současný azylový systém známý jako Dublin je podle Německa nutné zásadně reformovat, v čemž má hrát klíčovou roli unijní azylová agentura EUAA.
Ta má podle představ Evropské komise vzniknout na základech současného azylového úřadu EASO.
Podle německého návrhu má pomáhat hraničním státům s prvotní registrací migrantů na vnější hranici unie. Ta by měla podle představ Berlína trvat nejvýše několik týdnů.
„Než vstoupí na území EU, určí EUAA, který členský stát bude odpovědný za vyřizování žádosti o azyl a za konečné rozhodnutí, zda bude žadateli poskytnuta ochrana,“ je uvedeno v klíčové části čtyřstránkového dokumentu z Berlína.
Na rozdíl od předchozího systému povinného přerozdělování se v textu nehovoří o tom, že by každý stát musel převzít určité množství uprchlíků.
Přesto někteří diplomaté považují nový návrh za jinou verzi původní představy, proti které se postavily hlavně země Visegrádské skupiny.
I tento návrh je však podle informací médií pro tyto země nepřijatelný. Skupinu tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Návrh Berlína již za Česko odmítl premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
(pel)