Zemědělské dotace Evropské unie (EU) si ve většině zemí střední a východní Evropy rozdělují mocní oligarchové, kteří mají vliv. Upozornila na to reportáž amerického listu The New York Times (NYT). Systém zemědělských dotací podle něj zneužívá český premiér Andrej Babiš (ANO) nebo jeho maďarský protějšek Viktor Orbán. Na Slovensku a v Bulharsku se dokonce prý půda přebírá mafiánským způsobem.
NYT se zaměřil na 9 zemí. Postupně odhalil „záměrně neprůhledný dotační systém deformovaný korupcí, který podkopává environmentální cíle Evropské unie“.
„Je to druh moderního feudalismu, kde drobní zemědělci žijí ve stínu obrovských, politicky mocných zájmů a Evropská unie to pomáhá financovat,“ napsal NYT.
Největším příjemcem dotací v Česku je Babišovo megaimpérium Agrofert. To v loňském roce podle NYT získalo z unijního rozpočtu nejméně 42 milionů dolarů (959 milionů korun).
Babiš koncern v roce 2017 vložil do svěřenského fondu. I když firmy formálně nejsou jeho majetkem, stále je beneficientem fondu, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu patří právě Babišovi.
Čerpání peněz Agrofertem prošetřovala i Evropská komise. Její 2 audity dospěly k tomu, že je český premiér ve střetu zájmů, protože má stále na koncern vliv.
Reportáž se dále zaměřila na maďarského premiéra Viktora Orbána. Upozornila, že Orbán, „ikona evropské krajní pravice a zavilý kritik Bruselu, bere peníze od Evropské unie rád“.
Z unijních dotací těží jeho přátelé a rodina, chrání díky nim své politické zájmy a pomáhají mu trestat jeho soupeře.
Slovenský státní zástupce zase přiznal, že v zemi funguje „zemědělská mafie“. Drobní zemědělci kvůli dotované půdě byli vystaveni bití a vydírání.
Tamní novinář Ján Kuciak psal, než byl zavražděn, o italské mafii, jež se infiltrovala do zemědělství, z dotací těžila a vybudovala si kontakty v politice.
V Bulharsku 75 procent hlavních unijních zemědělských dotací určených Sofii končí v rukou zhruba 100 subjektů. Letos na jaře tam úřady rozkryly korupci mezi představiteli vlády a velkopodnikateli v oblasti zemědělství.
Podle zprávy Evropské komise z roku 2015 bohatí majitelé pozemků s vazbami na politiky disponují mocí zabírat půdu. V Bulharsku například prosadili velcí majitelé půdy zákon, který jim umožňuje zabírat menší hospodářství.
(pel)