Juncker a jeho dosluhující Evropská komise vládnou Evropské unii i více než 5 měsíců od voleb do Evropského parlamentu. (Ilustrační foto - redakční koláž)
Juncker a jeho dosluhující Evropská komise vládnou Evropské unii i více než 5 měsíců od voleb do Evropského parlamentu. Podle původního plánu měl být 31. říjen posledním dnem funkčního období stávající EK Jeana-Claudea Junckera. Budoucí šéfce EK Ursule von der Leyenové se však nedaří sestavit novou Evropskou komisi, která by měla šanci na schválení v Evropském parlamentu.
Důvodem neúspěchu je nominace některých kandidátů na eurokomisaře.
Novým termínem nástupu nadcházející komise Ursuly von der Leyenové se namísto 1. listopadu stal 1. prosinec (roku 2019). Ani dodržení tohoto termínu však není jisté.
Problémem jsou kandidáti na eurokomisaře z Francie, Maďarska a Rumunska.
Rumunsko se nachází v politickém patu a není schopno nominovat svého kandidáta. Důvodem je říjnový pád socialistické vlády Viorici Dancilaové, která má zemi vést až do ustavení nového kabinetu liberála Ludovica Orbana. Ten má však jen malou šanci, že získá důvěru zákonodárců.
Po odmítnutí dvou předchozích kandidátů Dancilaová navrhla nové jméno – do Evropské komise chce nominovat bývalého europoslance Victora Negrescua.
S tím ovšem nesouhlasí rumunský prezident Klaus Iohannis, podle něhož by premiérka neměla dělat tak zásadní rozhodnutí pár dní před koncem úřadu.
Negrescu proto neprošel ani přes budoucí šéfku EK von der Leyenovou.
„Ve světle současné politické situace v Rumunsku by navržený kandidát měl být přijatelný pro všechny hlavní strany. Evropa stále čeká na Rumunsko,“ napsal v odmítavé reakci tým budoucí předsedkyně EK.
Svou pozici v Evropské komisi nemají jistou ani nově navržení kandidáti za Maďarsko a Francii – maďarský velvyslanec při EU Olivér Várhelyi a francouzský exministr hospodářství Thierry Breton.
Již příští týden mají předstoupit před právní výbor europarlamentu. Ten bude zkoumat jejich majetkové poměry a právě před tímto výborem pohořeli předchozí kandidáti obou zemí – László Trócsányi a Sophie Goulardová.
Problémem ohrožujícím schválení nové Evropské komise jsou i nejasnosti kolem brexitu. Termín brexitu byl totiž prodloužen do 31. ledna 2020.
Ursula von der Leyenová prohlásila, že v případě odkladu brexitu bude po Británii požadovat, aby do nové EK nominovala svého člověka.
Tento požadavek pak v pondělí zdůraznili i zástupci členských států. Britský premiér Boris Johnson to však odmítá.
Poslední volby do Evropského parlamentu se konaly 25. května 2019. Uplynulo tedy již více než 5 měsíců, po které se nedaří ustavit novou Evropskou komisi.
Opožděný nástup nové komise však není ničím novým. Termín nástupu EK se posunul už v roce 2010, kdy se funkce ujímal tým v čele s Portugalcem Josém Manuelem Barrosem. (sfr)
