Za šedou ekonomiku může vysoké zdanění a vysoké povinné odvody státu. Vyplynulo to ze studie CETA. Stínová ekonomika v Česku činí 9,2 procenta hrubého domácího produktu, tedy více než 460 miliard korun. Do stínové ekonomiky podle studie CETA patří legální produkty a služby prodávané na černém trhu nebo bez účtenky a stínový pracovní trh, kde lidé nemají smlouvy a neplatí daně a odvody.
Podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) hraje pro velikosti stínové ekonomiky výše zdanění, přičemž citlivější na daňovou zátěž jsou země s relativně nižšími příjmy.
Nejvýznamnějším motivátorem pro práci „na černo“ je výše zdanění a odvodů.
„Rozsáhlá stínová ekonomika nejenže snižuje fiskální příjmy státu, ale také zvyšuje vládní výdaje a křiví tržní prostředí. Je tedy třeba i nadále klást značný důraz na eliminaci příčin stínové ekonomiky, nikoliv pouze jejích důsledků,“ konstatoval Michael Fanta, analytik CETA.
„Tyto stínové aktivity jsou také zdrojem přidané hodnoty a správným cílem je proto snažit se přenést tyto schované činnosti do oficiální části ekonomiky, nikoliv je zcela vymýtit,“ dodal.
Centrum ekonomických a tržních analýz vypracovalo společně s litevským Lithuanian Free Market Institute a dalšími čtyřmi zahraničními organizacemi již druhou část studie, která se nyní zabývá identifikací a efektivitou státních intervencí, jejichž cílem je eliminace stínové ekonomiky.
První část této studie prokázala, že mezi nejběžnější zboží a služby proudící stínovou ekonomikou v České republice lze obecně zařadit potraviny, oblečení a opravy automobilů a dále zboží které je zatíženo vysokým daňovým břemenem (zejména cigarety, alkohol, benzin).
Nejčastějším důvodem pro nezákonný nákup zboží či služeb je pak výrazně nižší cena, nebo lidé zkrátka neví o původu zboží a nezajímá je, zda prodejce svůj příjem daní. Pro ČR byla poměrně významná také odpověď, že lidé raději pracují mimo zákon, aby neztratili sociální benefity, které dostávají v nezaměstnanosti.
Cílem druhé části studie bylo identifikovat statisticky signifikantní faktory, které ovlivňují velikost stínové ekonomiky v dané zemi.
V České republice se ukázaly být statisticky významné především četnost kontrol a výše pokut ze strany kontrolních institucí, daňová morálka spotřebitelů (tedy ochota platit daně v souvislosti se spokojeností s veřejnými službami) a finanční situace spotřebitelů (s čímž souvisí mimo jiné také velmi vysoký počet obyvatel v exekuci).
Ukázalo se zároveň, že přibližně 60 % legislativy vzniklé v uplynulých pěti letech směřující k eliminaci stínové ekonomiky v České republice, skutečně cílí na tyto statisticky významné faktory.
Mezi stěžejní legislativu směřující na redukci velikosti stínové ekonomiky patří především zákon o EET, novela Insolvenčního zákona, vznik Centrální evidence účtů nebo např. také Plán nulové tolerance k černému trhu s lihovinami či činnost vládního útvaru Daňová kobra.
Údaje o rozsahu stínové ekonomiky vycházejí z dat MMF roku 2017. Podle MMF průměrná velikost stínové ekonomiky Česka v letech 1991 až 2015 byla 14,83 procenta HDP, přičemž postupně klesá.
V roce 2004 byla velikost stínové ekonomiky 15,75 procenta a v roce 2015 10,47 procenta HDP.
Příčinami vzniku stínové ekonomiky jsou podle CETA výše zdanění a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, míra zdanění, regulace, kvalita služeb veřejného sektoru nebo pravděpodobnost dopadení.
Studie Eliminace stínové ekonomiky zkoumala vedle ČR problematiku stínové ekonomiky také v pobaltských státech, Polsku a Švédsku. Z ní vyplývá, že zkušenost s nákupem zboží a služeb bez účtenky v posledních 12 měsících mělo v Česku 29 procent lidí. Nejvíce to bylo v Litvě, celkem 59 procent lidí. V Polsku a Švédsku to bylo 27 procent lidí.
Na stínovém trhu práce pak pracuje nejvíce lidí podle studie v Lotyšsku (32 procent) a Polsku (31 procent). V Česku je to 26 procent lidí a ve Švédsku jen sedm procent. (sfr)
VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:
Analýza: Rozsah šedé ekonomiky v Česku je pod průměrem EU. Je menší i než v Belgii