Poslanci neschválili ústavní žalobu senátorů na prezidenta Miloše Zemana.
Sněmovna odmítla ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Proti byly ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Návrh podali senátoři, kterým vadí, že prezident svým jednáním a kroky porušuje ústavu. Senátoři dali dohromady i seznam 57 prohřešků, kterými měl Zeman v minulosti porušit Ústavu ČR.
„Uzurpuje si pravomoci, které mu nenáleží,“ prohlásil v úvodním projevu senátor Václav Láska, který žalobu inicioval.
Zeman podle Lásky porušuje ústavu kontinuálně, nejsou to jen excesy. Cílem žaloby mělo být vymezení mantinelů pro budoucí prezidenty.
Podle předsedy lidovců Marka Výborného bylo hrubým porušením ústavy např. jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka proti vůli většiny sněmovny.
Lidovci jsou podle Výborného přesvědčeni o tom, že žaloba na prezidenta má své opodstatnění. Zeman podle něho využívá všechny možnosti, aby si prosadil svou, a posouvá systém parlamentní demokracie k poloprezidentskému.
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek zase poukázal na Zemanovo údajné ovlivňování soudců.
Podle poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by Zeman měl být konfrontován s důsledky svých činů a sněmovna by tomu neměla stát v cestě.
Projednávání návrhu trvalo poslancům téměř celý den. Pro hlasovalo 58 poslanců, proti jich bylo 62. Aby žaloba doputovala k Ústavnímu soudu, muselo by pro její podání zvednout ruku nejméně 120 z 200 poslanců.
Poslanci nakonec nehlasovali tajně ani po jménech, ale tradičně veřejně.
Největší rozruch vzbudilo vystoupení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ta prý dostává desítky vzkazů od lidí, které nezná.
„Jsou tam vzkazy na podporu prezidenta a vzkazy typu, jak se tu utrácí peníze daňových poplatníků, jak se tu mlátí prázdná sláma. A dokonce si dovolím, nepoužívám tvrdé výrazy, jeden z nich citovat: Je to opoziční a senátorská špína,“ řekla ministryně financí.
Senát je jediný orgán, který může iniciovat žalobu proti prezidentovi. Návrh musí podpořit tři pětiny přítomných senátorů a poté i tři pětiny všech poslanců.
Senátorům vadí například údajný pokus o ovlivňování soudů, (ne)přijímání demise členů vlády nebo přístup Zemana k sestavování vlády, kdy u moci udržoval Andreje Babiše, ač nezískal důvěru sněmovny.
Nechybí ani zpochybňování tajných služeb nebo odmítnutí jmenování Miroslavy Němcové (ODS) v roce 2013 premiérkou, i když měla podporu parlamentu. Zeman raději jmenoval vlastní vládu v čele s Jiřím Rusnokem.
Zahrnuty byly i některé jeho výroky, kontroverzní vyznamenávání nebo to, že firmy, které na svých misích propagoval v zahraničí, často sponzorovaly jemu spřízněnou Stranu práv občanů – Zemanovce.
(pel)
