Česko má šesté nejhorší silnice v Evropské unii. Tuzemská ekonomika tak přichází o miliardy korun ročně.

Kvalita silnic v České republice je šestá nejhorší mezi zeměmi Evropské unie. Stát tak ročně přichází o miliardy korun ročně v nevyrobené produkci a promarněném čase. Současně má stav vozovek v ČR vliv také na HDP a nezaměstnanost. 

Vyplynulo to z analýzy Raiffeisenbank.

Česko je přitom vzhledem ke své geografické poloze na kvalitě dopravní sítě a její napojení na okolní země závislé.

Co se investic do silniční sítě týče, ČR značně zaostává za ostatními zeměmi. V letech 2017 až 2018 investovala v průměru o 120 miliard korun méně. To odpovídá přibližně 800 kilometrům dálnic.

Index kvality silnic posunul z 3,6 na hodnotu 4,0. Například v sousedním Polsku se za stejné období index posunul z 2,6 na 4,1.

Podle modelu Raiffeisenbank by přitom zlepšení o jeden bod v indexu vedl ke zvýšení HDP na obyvatele o 5,7 procentního bodu.

Analýza zkoumala také ekonomické dopady současné modernizace dálnice D1.

Podle odhadů Ředitelství silnic a dálnic by cesta autem mezi Brnem a Prahou po D1 měla za normálních okolností trvat 1 hodinu a 45 minut.

Během současné modernizace však podle analýzy trvá cesta zhruba o půl hodiny déle. Při tomto zpoždění tak řidiči podle banky čekáním a ztrátou času a produkce promrhají až 1,1 miliardy korun ročně.

Dobudování dálniční sítě navíc ovlivňuje ekonomickou úroveň jednotlivých regionů. Po napojení Ostravy na dálnice se v celém regionu začala postupně snižovat nezaměstnanost, její vývoj se nakonec přiblížil k celorepublikovému průměru.

Podobný vývoj lze v těchto regionech sledovat i na růstu HDP.

V Česku aktuálně chybí k dostavění hlavní sítě dálnic asi 800 kilometrů. Ta by podle původních plánů měla být dokončena do roku 2030.

Podle programového prohlášení vlády by do roku 2021 mělo být zprovozněno asi 210 kilometrů.

Z dosavadních ekonomických analýz i závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu ovšem vyplývá, že se plán na dokončení dálniční sítě pravděpodobně nestihne.

(pel)