Andrej Babiš si pozval do Prahy maltského premiéra Muskata (druhý zleva) a loboval mimo jiné za to, aby o eurodotacích rozhodovaly národní vlády. (ilustrační foto: redakční koláž).
Evropská unie by měla být při rozdělování peněz mezi členské státy flexibilnější a měla by více zohledňovat jejich individuální potřeby. Shodli se na tom v Praze český premiér Andrej Babiš (ANO) s maltským premiérem Josephem Muscatem. Babiš prosazuje, aby mohlo Česko samo rozhodovat, na jaké projekty využije peníze z evropských fondů.
Podle Babiše potřebuje Česká republika prostředky především na investice než na sociální programy.
Muscat svého českého kolegu podpořil.
„Evropská peněženka sice bude menší, protože odchází jeden z velkých přispěvatelů (Británie), ale měla by být efektivnější v tom, za co se budou peníze utrácet,“ zdůraznil Malťan.
Podle Muscata by se v příštím víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027 měly více zohledňovat individuální potřeby jednotlivých zemí.
Jednání o finančním rámci EU bude podle obou premiérů jedním z klíčových úkolů budoucí Evropské komise. Babiš za další cíle důležité pro Česko označil dokončení vnitřního trhu, posilování vnitřní bezpečnosti EU, ochranu vnějších hranic a rozšiřování schengenského prostoru bez hraničních kontrol.
Mezitím vyšlo najevo, že Česko dostane na sociální projekty z Evropského sociálního fondu v příštím období o pětinu peněz méně než v tomto období.
Zatímco od roku 2014 do roku 2020 může ČR vyčerpat z Evropského sociálního fondu (ESF) téměř 3,47 miliardy eur (v přepočtu 88,39 miliardy korun), nově by to mělo být asi 2,74 miliardy (69,79 miliardy eur). Česko se navíc bude muset na financování podílet víc než dosud.
Celkem by v dalším sedmiletém období mohlo do ČR z unie přitéct zhruba 20 miliard eur (nyní 509,33 miliardy korun). V tomto období byla suma o 13 procent vyšší a činila 23 miliard eur (585,73 miliardy korun).
Na Evropský sociální fond nyní připadá 15,1 procenta evropských peněz, nově to bude 13,7 procenta. Tyto prostředky se rozdělí nejen na sociální věci, ale i na vzdělávání a zdravotní služby.
České subjekty by se na úhradě projektů měly nově podílet více než dosud. V méně rozvinutých oblastech, kam patří severozápad a severovýchod ČR, střední Morava a Moravskoslezský kraj, EU dosud poskytovala projektům 85 procent jejich rozpočtu a česká strana 15 procent. Nově by to mělo být 30 procent domácích a 70 procent unijních peněz.
V přechodových regionech, jako jsou střední Čechy, jihozápad a jihovýchod republiky, se má evropský podíl snížit ze 60 na 55 procent. Česko by tak muselo zajistit 45 místo 40 procent rozpočtu.
Praha jako rozvinutý region by měla nově platit 60 procent projektu místo dosavadní poloviny. S vyšším podílem by tedy měl počítat státní rozpočet i příjemci peněz. (sfr)
